Dancing Violett

22.

Pohled Rose

Violett byla v koupelně už moc dlouho. Stále nevycházela bylo mi to divné. 

Já : ,,Jdu za ní. Pořád nevychází."

Calvin : ,,Třeba jen odpočívá. Znáš ji."

Já : ,,Znám, ale i tak...Chci mít jistotu."

Calvin : ,,Jak myslíš."

Oba dva jsme došli ke dveřím vedoucí do koupelny. Zaťukala jsem na dveře.

Já : ,,Vio? Jsi v pořádku?"

Nic. Žádná odezva. Neodpověděla.

Já : ,,Haló Vio! Jsi v pohodě?"

Znovu nic. 

Já : ,,Jdu za ní. Tohle se mi nelíbí."

Calvin : ,,Jdu s tebou."

Já : ,,To sotva. Za to by mě zabila, kdybych tě tam pustila."

Calvin : ,,A jo, neuvědomil jsem si to. Kdyby něco, řekni."

Pootevřela jsem dveře. Uviděla jsem Violett. Ležela ve vaně. Měla zavřené oči. Pomalu se ponořovala víc a víc do vody. Vodu měla už nad pusou, tedy skoro unosu. Málem se nadýchala vody. Pokud se tedy už nenadýchala. 

Já : ,,Vio!"

Přiběhla jsem k ní a vynořila ji. Poté se hned vzbudila. Podala jsem jí ručník.

Pohled Violett

Vzbudil mě hlas Rose. Byla vystrašená. Podala mi ručník, kterým jsem se rychle zahalila. 

Já : ,,Můžeš mi říct, co tu děláš?!"

Rose : ,,Mohla jsi se utopit! Volali jsme na tebe s Calvem, ale ty jsi neodpovídala! Málem jsi se potopila!"

Já : ,,Počkej, počkej, počkej. Calvin byl tady?!"

Rose : ,,Neboj, nepustila jsem ho sem."

Oddychla jsem si.

Já : ,,Každopádně, díky..."

Rose : ,,Nemáš zač...Co se stalo?"

Já : ,,Byla jsem strašně vyčerpaná. Usnula jsem."

Rose : ,,Aha. Převleč se a jdi si lehnout. Nebudu riskovat, že se ti něco stane."

Já : ,,Neboj."

Objali jsme se a Rose mě nechala osamotě.  

Vzala jsem si na sebe župan, protože jsem měla pyžamo v pokoji. Vyčistila jsem si zuby a vyfénovala si vlasy. 

Při cestě do pokoje jsem potkala Calvina.

Calvin : ,,Ještě, že se ti nic nestalo. Musíš si na to dávat pozor."

Já : ,,Já vím...když já...není mi dobře...je toho na mě moc..."

Calvin : ,,Však já vím."

Pevně mě objal. Jeho objetí mě hřálo. Bylo mi úplně jedno, že ho objímám jen v županu.

Calvin : ,,Dohlédnu na to, aby se ti nic nestalo, ano?"

Přikývla jsem.

Calvin chtěl jít se mnou do pokoje, ale já ho zastavila.

Já : ,,Počkej chvilku. Obléknu se."

Calvin : ,,Počkat, ty?"

Uchechtla jsem se a doloudala se do pokoje, kde jsem se zavřela.

Mé pyžamo tvořili šedivé kraťasy a bílé tílko s nápisem Need more sleep.

Já : ,,Můžeš."

Calvin vešel ke mně. 

Calvin : ,,Běž si lehnout."

Já : ,,Oba dva se tady o mě tak staráte. Jak kdybych byla nemohoucí."

Calvin : ,,Jen o tebe máme starost."

Já : ,,Já vím...Ale i tak."

Lehla jsem si do postele a zachumlala se do vyhřáté postele. 

Calvin mě pohladil po vlasech. Zarazil se. Vzhlédla jsem k němu, abych pochopila. Zase mi vypadávají vlasy. V ruce měl doslova chomáč mých vlasů.

Já : ,,Promiň. Poslední dobou mi nějak vypadávají."

Calvin : ,,V pořádku."

Vyhodil je do koše. 

Calvin : ,,Dobrou noc Borůvko."

Já : ,,Dobrou noc Calve."

Dal mi pusu na čelo. Věnovala jsem mu letmí úsměv. Poté zhasnul a odešel. Konečně jsem mohla v klidu usnout.