Posadila jsem se na menší křeslo. Paní co seděla přede mnou se mě zeptala, jakou představu mám. Přesněji, jaké nehty bych chtěla.
Rozhodla jsem se opětně pro gelové nehty. Nijak moc dlouhé, ale ani ne moc krátké. Zkrátka taková ta střední cesta.
Můžete hádat barvu. A správná odpověď zní.............fialová a černá. Jak pochopitelné.
Proč to tady vlastně tolik rozebírám?
S v celku dobrou náladou jsem opustila salon a vydala se domů. Můj odvoz v podobě autobusu mě odvezl zpátky před náš panelák. Přeci nepůjdu pěšky. Zaprvé prší a zadruhé jsem se nacházela v centru města
Rozhodla jsem se, že dnes budu už jen relaxovat.
Ve své koupelně jsem ze sebe shodila všechno své oblečení a zalezla pouze do světle fialového, teploučkého županu.
Vlasy jsem si stáhla do drdolu a následně si odlíčila svůj dnešní, ne zas tak přehnaný make - up.
Na teď už čistý obličej jsem si nanesla čistící masku. Možná, že to trochu přeháním, ale co. Zítra zkrátka chci vypadat hezky.
Než mi stihla maska zaschnout, jsem začala napouštět vanu s pěkně vyhřátou vodou.
Ani ne za deset minut bylo vše hotovo. Masku jsem odloupla, sundala si župan a konečně jsem si mohla lehnout do napuštěné vany.
Mé tělo pohltila horká voda. Taký příjemný pocit.
Do vody jsem ještě hodila bath bomb (neboli bombu do koupele) s vůní fialek. Jak nečekané.
Konečně jsem mohla začít odpočívat a relaxovat. Zavřela jsem tedy oči a jen si užívala tento příjemný pocit.
Všechen stres ze školy, od Lii a Casidy, od mé nemoci. Zkrátka od všeho.
Jen abych to objasnila. Lia a Casidy zatím nic (kromě klasických posměšků a urážek, které jsou na denním pořádku) nedělají, ani nezkoušejí. Ale snažím se k nim aspoň trochu chovat mile. Opravdu netoužím po tom, aby jsem si podělala život ještě víc.
A ještě jedna věc. Možná vám připadám nějaká moc klidná. Hold jsem se už smířila a tak nějak přijala svůj osud. Stále věřím, že po mistrovství se všechno uklidní. Tím myslím, že se začnu léčit a vše bude zas jak má. Doufám v to.
Mezi těmi všemi myšlenkami mi úplně vypadlo, že mi došli prášky. Jak už na spaní, tak antibiotiky, na imunitu a vitamíny. Zkrátka ty důležité.
V neděli si je skočím koupit. Jeden den bez nich zvládnu.
Už se ničím nechci zatěžovat. Teď je všechno perfektní.
ČTEŠ
Dancing Violett
Teen FictionJsem Violett Berry, prostě obyčejná holka. Nebo jsem aspoň byla Život jsem nikdy neměla dost lehký, ani moje sestra Ale život je hold o překážkách, které musíme překonávat, ne snad?