Světlo a tma

13.

„Rozdíl mezi klidem a jistotou mysli - jistotu poskytuje jen pravda, klid skýtá upřímné hledání pravdy.“ — Blaise Pascal

Nezamířil domů, jak původně plánoval, ale zpět na ministerstvo. Uvařil si kávu a zašil se do archivu. Musel se ujistit, že se mýlí. Nebo snad, že má pravdu? To sám nevěděl, ale vytáhl si z kartotéky veškeré nově zapsané kouzelníky z doby před osmi lety.

Když probíral jeden spis za druhým uvažoval co se mu líbí víc. Zda představa, že se jedná o pouhý omyl nebo fakt, že jeho domněnky mohou být pravdivé.

Druhá možnost by mohla mnohé změnit a taky v mnohém ublížit, ale ona sám by za ni byl raději než kdyby se mýlil.

Možná by tentokrát bylo vše jinak a mohli by být přáteli. Nebo taky ne. Musel sám sebe pokárat, za myšlenky, které se mu honily hlavou.

Zarazil se, když našel, to co hledal.

John Alvaro, přistěhovalec z Ameriky.

Zkontroloval datum a veškeré údaje a zůstal zkoprněle sedět a hledět do spisu.

Všechno nasvědčovalo tomu, že se nemýlil.

Začal horečnatě přemýšlet, jak postupovat dál. Nemůže to prozatím nikomu prozradit, musí se ujistit, že má stoprocentní pravdu.

Vše uklidil na své místo a odešel do kanceláře. Potřeboval doplnit informace, takže rozeslal několik žádostí a tu poslední odnesl přímo do kanceláře ministra kouzel.

Posadil se zpátky na židli a než se nadál usnul s hlavou položenou na stole.

„Draco! Vstávej!“

Chvíli trvalo, než si uvědomil, kde je a kdo na něj mluví. Ovšem, když mu konečně došlo, že nad ním stojí Kingsley Pastorek, byl naprosto vzhůru.

„Dobré ráno.“

Zakryl zazívání a postavil se, aby před minstrem vypadal, alespoň trochu jako člověk a podřízený.

„Dej se do pořádku a za deset minut u mě v kanceláři.“

Kingsley odešel a Draco si promnul obličej. To ta neděle dobře začíná.

Přesně po deseti minutách si sedal na židli v ministrově kanceláři.

„Možná bys měl po uzavření tohohle případu, zapracovat na svém osobním životě. Jinak strávíš zbytek života spánkem u pracovního stolu.“

„Hm. Kvůli tomu jsi mě jistě nevolal.“

„Máš pravdu. Jak jsi včera dopadl?“

„Jedná se o běžný mudlovský bar, řekl bych, že spíše pro chudší vrstvu obyvatel. Natrefil jsem tam na kouzelníka, ale nejspíš mě nějakým způsobem poznal. Rozhodně mu došlo, že jsem kouzelník. Vyzpovídal jsem barmana a jedná se o stálého zákazníka. Mám v plánu se tam vrátit.“

„Myslíš, že se jedná o vraha?“

„To zatím nevím, ale mám dojem, že je minimálně vodítkem k vrahovi.“

Fakt, že na sledování muže má osobní zájem, raději zamlčel.

„Takže tvá žádost o práci v terénu za použití mnoholičného lektvaru se týká tohoto?“

„Ano. Nechci vzbudit podezření. Rád bych tam vyrazil každý večer a k tomu je potřeba změnit podobu.“

„Jistě to chápu. Máš povolení. Mimochodem, tohle ti přišlo od Gringottových.“

Draco od něj přijal obálku a odešel zpět do své kanceláře.

Netrpělivě nahlédl do výpisu, který mu poslali z banky. Málem si radostí poskočil.