Světlo a tma

16.

„Na léčení trápení je práce lepší než láhev whisky.“ — Thomas Alva Edison

Vždy čistý, uklizený a útulný byt, nyní připomínal spíše bojiště.

Rozbité nádobí i nábytek, ohořelá skříň a spousta prázdných láhví od whisky, se válelo všude, kam jen oko dohlédlo. Mezi tím vším nepořádkem seděl černovlasý muž a zíral kamsi do prázdna.

Už týden uběhl od rozhovoru s ministerským bystrozorem. Už týden nevytáhl paty ze svého bytu a utápěl svůj žal v láhvích whisky.

Tak zoufale moc, se snažil zapomenout na minulost. Žít přítomností a doufat, že jednoho dne bolest zmizí.

Tušil vůbec Malfoy co způsobil? Těžko, i když neměl život lehký, nemohl vědět, čím si prošel on.

Nemohl tušit, jak moc mu jeho přátelé chybí, jak těžké bylo dát sbohem předchozímu životu, jak těžké bylo žít s vědomím, že všechny zradil.

Když se mu tehdy podařilo uniknout jisté smrti, zoufale toužil po svých přátelích, po vřelém objetí a pochopení. Ale zlomili ho.

Po celých těch letech odvážných činů, nevzdávání se a tvrdohlavosti, se jim to podařilo. Rozlámali jeho duši na milión kusů a on si uvědomil, že už není kým býval.

Bál se lidí, bál se zvuků, světla i sám sebe. Ukrýval se v temných špinavých ulicích a sám sebe ubezpečoval, že se vše spraví.

Toho dne, kdy konečně vyšel na světlo, byl pevně rozhodnut, vydat se do Doupěte. Osud, jako by se rozhodl jeho přání vysmát, mu do cesty postavil dva muže.

Napadli ho za bílého dne, na ulici plné lidí a nikdo mu nepomohl. Nikdo se nezajímal o kluka v nesnázích.

Po době strávené v zajetí, jednal naprosto instinktivně a oba zabil smrtící kletbou.

V šoku, ze svého vlastního činu, se s nimi přemístil do Deanovského lesa na místo, kde nalezl Nebelvírův meč.

Zakopal je a několik dní seděl bez jídla a pití u jejich hrobů.

Tehdy si to uvědomil. Nemůže se vrátit mezi lidi. Nemůže riskovat, že někomu ublíží. Na tohle neexistovalo rozumné řešení.

A tak si naplánoval svou smrt. Nejprve vyřešil banku, poté ministerstvo, novou hůlku a nakonec i mudlovské úřady. Jeho jediným štěstím bylo, že nikdo neprohlédl jeho maskovací kouzla. Jediné místo, kam šel sám za sebe byli Gringottovi. A oni museli mlčet, když je o to požádal.

Když měl vše připraveno, vrátil se do Deanoského lesa a vykopal jednoho z mužů, které zabil. Kouzlem ho oblékl do svého oblečení, které na sobě měl v den Voldemortova pádu a do kapsy mu dal svou hůlku. Vybral si místo, kde tělo naleznou a tam ho nechal.

Pak už jen vyčkával, kdy svět obletí zpráva, že je mrtev.

Stalo se tak na Boží hod. Jeho přátelé museli mít příšerné Vánoce a on se za to nenáviděl, ale bylo pozdě nad tím přemýšlet.

Harry Potter zemřel a John Alvaro, přistěhovalec s bohatou kriminální minulostí, začal žít.

A teď je všechno ztraceno, jen proto, že potkal Malfoye.

Uvažoval, že si zajde pro další láhev whisky, když mu začal vyzvánět telefon. Jakmile viděl známé číslo, hovor příjmul.

„Potřebuju uklidit. Stejné místo jako obvykle.“

„Postarám se o to.“

Zavěsil a vztekle nakopnul kus nábytku, který měl v dosahu.

Zatímco se opíjel a litoval, další nevinný člověk zemřel.