Světlo a tma

30.

„Říká se čas zahojí všechny rány. Nesouhlasím. Rány přetrvávají. Čas a rozum chrání duševní zdraví, rány zakrývají jizvy a bolest ustupuje, ale nikdy nezmizí.“ — Rose Kennedyová

Svět se zastavil a ztichl. John cítil, jak se třese vzteky a krev se mu nahrnula do tváří.

„Asi jsem se přeslechl.“

„Přeslechl? Tak já ti to zopakuju, dud.
Marcus O'Neill zabil našeho Chrise.“

Johnovi se zatmělo před očima a přestal se ovládat. Přirazil Stuarta ke zdi a předloktím mu přimáčkl krk.

„Marcus není vrah. Pleteš se.“

Odstoupil od něj a jal se odejít z klubu, když se za ním ozval ochraptělý Stuartův hlas.

„Říkám ti, že to byl on. A my ho najdeme. Bude litovat, že se kdy vrátil. Zabiju ho a to hezky pomalu."

John se zastavil a pomalu se otočil zpět čelem ke Stuartovi.

„Marcuse se ani netknete. To byste mě nejdříve museli zabít.“

Rozhlédl se po místnosti a jak se zdálo nikdo se nehrnul do boje s ním. Nikdo až na Stuarta, který se na něj vrhnul hezky po mudlovsku. John se rozhodně nehodlal nechat zahnat do kouta, takže do boje pustil s veškerou svou silou i nahromaděným vztekem.

Ostatní vlkodlaci se drželi stranou a tiše přihlíželi. Hostinský Warish na nic neváhal a kontaktoval bystrozory. Předpokládal, že za chvíli nezůstane jen u pěstí, ale začnou vzduchem létat kletby.

Draco pročítal další ze spisů, když se v jeho kanceláři objevil Patron.

"V klubu WolfNight se strhla rvačka. Vypadá to nebezpečně, žádám bystrozory o zásah."

Otráveně protočil oči a chtěl se zpátky ponořit do spisu, když si uvědomil, kde že se ona bitka odehrává.

„Bože, Harry!“

Okamžitě vystřelil z kanceláře. Nikdo z bystrozorů už nebyl v práci, takže nemusel nikomu hlásit, kam jde.

Bitva se přesunula z klubu ven na ulici. Vlkodlaci i kouzelníci postávali v kruhu kolem bojující dvojice. Ve chvíli, kdy se Draco prodíral davem, zahlédl smrtící kletbu mířící k Harrymu. Ten ji naštěstí odrazil, ovšem Draco na něm viděl, že je již unaven. Postupoval k němu rychlým krokem až stanul po jeho boku proti statnému muži. Oba bojovníci měli spoustu zranění a krvácejících šrámů.

John zaznamenal Dracovu přítomnost a v duchu tiše zaklel. Sice důvěřoval bystrozorovým schopnostem, ale pochyboval, že Draco tuší proti komu stojí. Stuart rozhodně nebyl začátečník co se soubojů týče a John měl chvílemi problém uchránit sám sebe, natož aby dával pozor na Malfoye.

Zrovna se mu chystal vynadat, aby vypadnul mimo bojiště, když si všiml flakónku s fialovou tekutinou ve Stuartově ruce. Oči se mu rozšířili hrůzou a začal zuřivě přemýšlet co dál. Neměl jinou možnost, takže když Stuart flakón hodil jejich směrem, nezaváhal a vrhnul se vpřed.

„Draco, bacha!“

Nastavil tekutině záda a schoval blonďatého bystrozora  do náručí. Ostrá bolest rozlévající se jeho tělem mu oznamovala, že Stuart neminul.

Krátký pohled do šedomodrých očí ho ujistil, že bystrozor nebyl zasáhnut. Z posledních sil se spolu s Dracem přemístil.