38.

2.5K 193 12
                                    

„Pomsta je hloupá, jen blázni mají potřebu mít poslední slovo.“ — Lady Gaga

Pohled na zasněženou krajinu ho uklidňoval. Často takto sedával před svým domem a pozoroval okolí. Tenhle nádherný dům zdědil před pár lety po své nebožce matce. Milly, jeho malá sestřička, se rozhodla vrátit zpět do Ameriky a on zde zůstal sám.

Přemýšlel, jaký má jeho život vlastně smysl. Chtěl být lékokouzelníkem, byl to jeho sen, ale jako vlkodlak neměl sebemenší šanci. A události po válce mnohé změnily. Snažil se vše dělat pro to, aby uchránil rodinu, ale zbytečně. Matka i sestra ho nenáviděly. Byl pro ně zrůda, dokonce se domnívaly, že pro Voldemorta pracoval dobrovolně. Byl si vědom toho, kolik věcí nemusel udělat. Výsledek byl pořád stejný. Nikomu a ničemu nepomohl.

Tiše záviděl Harrymu. Ten už je bez starostí, někde na neznámém místě. Jednou jedinkrát, tehdy po Harryho smrti, se pokusil vzít si život sám. Nepodařilo se mu to a znovu k tomu nenabral odvahu. Roky přežíval v malém, špinavém bytě na kraji Londýna. Po smrti matky, získal tenhle dům. Oázu klidu a míru.

Byla chyba chodit mezi lidi. Chtěl se pokusit žít aspoň trochu normální život. Ale pak potkal toho muže. Viděl ho, jak vychází z Bugsy. Neměl brýle, ale jinak vypadal jako přesná kopie Harryho. Noční můry ho začaly pronásledovat každou noc. Pokaždé končily stejně. Vyhověl Harryho žádosti a zabil ho.

Od té doby začal Bugsy navštěvovat téměř pravidelně. Doufal, že jednou se opět objeví ten muž, který byl jeho Harrymu tolik podobný. On však nepřicházel a jeho začal ovládat vztek. Začal zabíjet každého mladíka, který mu byl podobný. Ale žádné uspokojení to nepřineslo. Jen chuť po další a další oběti.

Zbláznil se. Věděl to. Nemohl si však pomoct. Neměl žádnou šanci na záchranu a nezbývalo mu nic jiného, než čekat na smrt. Avšak jak dlouho? Dny, týdny, roky?

Proto byl ve WolfNight. Doufal, že tam někoho naštve natolik, aby ho zabil. Místo toho se na něho pověsil ten kluk. Blonďák, nápadně podobný Malfoyovi. Zase ho popadl vztek, když si vzpomněl na článek v Denním věštci.

Ani si s ním neužil a rovnou ho zabil. Nezná jeho jméno, ale nijak ho to netrápí. K čemu znát jméno oběti. Na to, jak mladý blonďák byl, měl ohromnou sílu. Na malou chvíli si myslel, že ho zabije.

Zasmál se šíleným smíchem.

Bude muset uklízeči přidat. Ten chlap odvádí skvělou práci, když na něho ještě nepřišli.

Dnes je příliš unavený, ale zítra zase vyrazí na lov. Zvláštní, kolik černovlásků se zelenýma očima chodí po Londýně. Určitě zase nějakého potká, svede a zabije.

Odebral se do tepla domu, aby načerpal síly na svůj plán.

Světlo a tmaKde žijí příběhy. Začni objevovat