Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️

19. díl.

Ahoj

Akashi se konečně vrátil a já se cítil o něco lépe. Říká se, že si přátele máte držet poblíž sebe a nepřátele ještě blíž. Také se musím přiznat, že mi docela chyběl a už jsem nevěděl, jak o něm smýšlet. Přítel? Nepřítel? Rozeběhl se ke mně a začal mě svírat ve své náruči. 

,,Tolik jsi mi chyběl."

,,Vítej zpět, Akashi. Hlavně už se nenech nikým rozhodit nebo tam skončíš znova."

,,Nenechám, už ne, bylo to k nevydržení. Už tě ten zmetek políbil? Nesmíš to dopustit prosím." 

,,Akashi, o tom už jsme přeci mluvili. Ty se jím nesmíš nechat vyprovokovat a příště už se tak hloupě nesázej. Taky to nechci, ale pro jednou to překousnu." 

Nevím, co to se mnou bylo, ale měl jsem pocit, že ho musím chránit. Přiložil jsem čelo k tomu jeho a hleděl mu do krásných narůžovělých očí. Neudržel jsem se a vlepil mu polibek na tvář. Hlavu jsem se poté zabořil do jeho hrudi kvůli nesmírně trapnému pocitu. 

,,Takao, víš, že takhle mi to vůbec neusnadňuješ?"

,,To ani ty mě. Umíral jsem tu bez tebe a všichni do mě cpali ty jejich rozumy, ale jim moc nevěřím." 

,,To jsem rád. Takao, opravdu tě miluji a jsem rád, že jsem tě našel a skončil tu s tebou." 

Ještě chvíli jsem mu zůstal schovaný na hrudi. Líbil se mi jeho tlukot srdce. Bylo to tak příjemné a mé srdce jako sympatizovalo s tím jeho a tlouklo do stejného rytmu. 

--------------------------------------------------------------------

Přišel ten očekávaný zlom dne. Shin se vydal k nám a už na dálku vysílal zlověstný úsměv. V hloubi jsem se modlil, aby se nenechal vyprovokovat, protože Shin to bude zkoušet pořád, až se ho nakonec zbaví. 

,,Tak konečně jsi mezi námi. Promiň, ale s polibkem jsem čekal na tebe. Tak snad si rád aspoň mě nemůžeš obviňovat." 

,,Tak jen do toho, ale to bude naposled." 

,,To se ještě uvidí, třeba budu umět líbat líp než ty. Hlavně víš, jak to je? Kdo nic nezkusí, nic nezíská." 

Pokračování příště...