Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️

49. díl.

Ahoj!!

30 minut před Takaovo probuzením:

Šel jsem do sprchy tak jako každý den. Měl jsem štěstí. Byl jsem tam sám a Takao měl teprve dorazit. Svlékl jsem se a dal věci stranou. Poté jsem na sebe pustil vodu.  Všechno se zdálo v pohodě. Chtěl jsem si vzít mýdlo, ale neopatrností mi vyklouzlo z ruky. Ohnul jsem se pro něj a vzápětí zaslechl kroky. 

,,Ale, ale...víš, co se říká, nikdy se neohýbej pro mýdlo. Někdo by ti ho tam mohl strčit, ještě když jsme ve vězení, hlupáčku."

Zkoprněl jsem, když mi došlo, o čí hlas se jedná. 

,,Neotáčej se, bude to tak pro tebe lepší." 

Vjeli do mě nervy. Otočil jsem se a Aomine se na mě natiskl. 

,,Vždy jsem si přál být u tebe tak blízko. Dotýkat se tvého nahého těla. Cítit tvoji vůni. Líbat tvé rty. Máš tak krasný pohled a tvoje tělo...málokdo by odolal."

,,Nesahej na mě Aomine!"

,,Sice říkáš tohle, ale tvé tělo touží po opaku. Jsem rád, že pro tebe stále něco znamenám. Jsi vzrušený stejně jako já, tak proč to ze sebe nedostat? Pomůžu ti."

,,Nech mě na pokoji!"

,,Ale Akashi, ty to sám nechceš, tak proč mě odháníš? Nebraň se tomu, jen ti trochu pomůžu. Nic víc, slibuji."

Chtěl jsem namítnout, ale zacpal mi pusu svým jazykem. Dlaní obemkl můj úd a já už jen stěží bojoval. Nechtěl jsem, ale i přesto se občas prodralo ven slabé vzdychnutí. Cítil jsem se tak poníženě a šíleně jsem se bál, že se tam ukáže Takao. Nesměl mě vidět takhle, nikdy by mi to neodpustil a já to sobě rovněž neodpustím. A co mě děsilo nejvíce, trochu se mi to líbilo. Jenže v tom nebyla žádná láska. Kéž by tohle udělal Takao, to by mi ani nevadilo, kdyby to bylo proti mé vůli. 
,,Aomine, už dost. Nechci to. Mám k tomuhle někoho jiného a nechci mu ublížit. Tohle je jen touha, ne láska a já to prostě nechci. Tak si najdi jiného obětního beránka."

Pokračování příště...