Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️

2. díl.

Ahojky!!

Víte já nesnáším lidi, kteří mi nedají, co chci. Mám nutkání je potrestat bez ohledu na následky. Stejně jsem už tak dost nenáviděný, ale to je mi vážně ukradený. Chtěl jsem ho...když už jsem se kvůli němu nechal zavřít a on mi několikrát řekl ne. Chci z toho vězení něco mít, chci ho a dostanu ho. Prozatím tedy budu hodný.

A až nastane čas...zlomím ho...

-----------------------------------------------------------------------

Každý den jsem se snažil si u něj získat absolutní důvěru. Byl jsem na něj milý ani jsem ho moc neotravoval a jak jsem očekával, začal si se mnou povídat víc než obvykle. Sice to nebylo nijak záživný téma, ale postupně se mi otvíral. Netvrdím, že jsem z  tohle neměl upřímnou radost. Byl jsem i ze sebe šokovaný.

Avšak nebyl jsem sám, kdo stál o Takaa. Celou dobu ho někdo sledoval a asi si myslel, že ho přitom nikdo nevidí. Ten muž mi byl povědomý. Vypadal jako jeden z Takaových přátel. Jen jsem nechápal, jestli to byl opravdu on, proč za ním nezašel a nepromluvil si s ním normálně. No a v tu ránu mě něco napadlo. Mohl bych toho využít. Mohl bych nastražit past. Jsme ve vězení, takže nikdo na nic nepřijde tak jako vždy.

-----------------------------------------------------------------------

Seděli jsme v jídelně a snažili se do sebe nacpat náš denní příděl. Nevařili tu nějak špatně, ale jíst často stejná jídla by omrzelo každého. Jediný Takao to hltal s chutí. Jako by si snad vážil všeho, čeho se mu dostane. Byl jiný než ostatní, jiný než já. Obdivoval jsem ho, ale...radši bych toho starého...

,,Takao, mám pocit, že tě někdo sleduje, dávej na sebe pozor." 

,,Už zase ta tvá přehnaná starost. Co když sleduje tebe a ne mě? Jsi moc paranoidní, tady si lidi na potkání dají vědět, co jsou zač, když se jim někdo nelíbí.

pokračování příště...

Děkuji za vaše ohlasy 😊😊
Vaše Tsukki😘♥️