Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️

31. díl.

Ahoj

Byl jsem tak nesmírně zděšený z toho, co jsem se dozvěděl. Hirato byl přeci mrtvý, tak jak by mohl být tady? Jenže osud si vážně vše skvěle načasoval. Bohužel nejspíš k tomu, aby mě zničil. Když jsem se vracel, vážně jsem ho potkal. Byl opřený o zeď a hleděl na mě. Neměl jsem slov, ale byl jsem si jist, že je to on. Ta podoba tomu jasně nasvědčovala. 

,,Hirato, jsi přeci mrtvý, tak co tu děláš?"

,,Milé přivítání. Jenže Hirato bylo moje psychopatické dvojče, které se nechalo zabít, aby nás rozdělilo. Ale konečně jsem tě zase našel. Nejsem Hirato, ale Aomine. Tvůj sladký Aomine, vzpomínáš ještě? To on ti napovídal, že Hirato je má přezdívka. Celý život si hrál na mě a ubližoval mi i mým drahým, ale už tu není." 

,,Aomine? Je pravda, že tohle jméno jsi mi řekl, když jsme spolu poprvé promluvili, ale nechápu to. A asi ani nechci, mám teď jiný život." 

,,To nemyslíš vážně, že? Hledal jsem tě tak dlouho a když už mám to štěstí se s tebou shledat, nechceš mě ani vyslechnout." 

,,Co bys mi řekl? Pochybuji, že bys odpověděl na to, co po mě teď vlastně chceš." 

,,Nic po tobě nechci, jsem jen rád, že tě opět vidím. Nejlepší přátelé můžeme být přeci pořád?"

,,Aomine, i pro tebe bych byl blázen , kdybych ti uvěřil, že jsi tu jen kvůli přátelství." 

,,Akashi, tohle byla jen hloupá náhoda, zmlátil jsem svého šéfa skončil tady, ale i když jsem tě hledal, neměl jsem ponětí, že bys tu mohl být taky, neměl jsem žádnou stopu a chtěl jsem pomoc od jednoho známého, a tak jsem se vydal do Japonska, ale nic víc. 

,,Promiň, ale musím jít." 

Utekl jsem. Nemohl jsem snést tuhle krutou realitu. Měl dávno umřít a ne se tu jen tak objevit. Když už si člověk myslí, že vyřešil jeden problém, objeví se tu další a ještě větší. Bolelo mě srdce a nevěděl jsem, co dělat.  Nemohl jsem jít ani za Takaem, protože už teď mi to přišlo jako zrada.  Co když mi teď nebude věřit. 

Schoval jsem se do tmavé uličky. Sesunul jsem se podél zdi až na studenou zem. Spustily se mi slzy z očí.

,,Akashi, co tu děláš?" 

Ozval se povědomý hlas. Pohlédl jsem k němu. 
,,Takao, proč jsi tu?" 

Pokračování příště...