Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️

21. díl.

Ahoj

Poprosil jsem o navrácení do cely kvůli "upadnutí" a vzal sebou Akashiho. Celou cestu se omlouval a stále naříkal. Nemohl jsem se na něj zlobit. Když vidíte někoho plakat, jako byste mu viděli do suše. Slzy jsou upřímnější víc než úsměv. Ani jsem si nevšiml, že mi teče krev. Zašpinil jsem si s ní celé oblečení. Zaslechl jsem kroky a už myslel na to nejhorší...zase mi ho vezmou. Naštěstí se před námi zjevil mladý strážník. 

Přinesl mi čisté oblečení a nějaké tampónky na odsátí krve. Zakroutil hlavou a přiložil si dlaň k čelu. Poděkoval jsem mu a když odcházel, řekl, abychom si dávali pozor. Akashi mě bez váhání začal ošetřovat. Připomnělo mi to Shinyu, jak se o mě tenkrát staral, když mě Guren s Anzaiem tak zřídili. Musel jsem se pousmát, Akashimu to zrovna moc nešlo. Pomohl jsem mu s tím a převlékl se do čistých věcí. Všiml jsem si, jak mě koutkem oka sledoval. Byl docela roztomilý, když zčervenal. 

,,Takao, mrzí mě to. Nechtěl jsem tě uhodit a vážně jsem se snažil ze všech sil ovládnout, ale nešlo to." 

,,Já vím, já vím. Už to neřeš, budeme se mu vyhýbat, protože on tě bude provokovat asi pořád." 

,,Nedovol mu, aby se tě příště dotknul. Hrozně to bolelo. Já tě opravdu miluji, protože větší bolest jsem zatím ještě necítil. Už chápu, jak to muselo bolet zebe, když ti tohle dělal Shinya. Klidně si na tebe počkám, až tě to přebolí a až se se vším smíříš." 

,,Děkuji Akashi. Mohl by sis ke mně lehnout? Chybělo mi tvoje teplo, když jsi tu nebyl...vážně strašně moc." 

Bez váhání skočil ke mně na postel a hlavou ulehl na mou hruď. Cítil jsem, jak jeho dlaň po mém těle směřuje k mojí. Propletl si se mnou prsty. Druhou rukou mi hladil stehno. Připojil jsem se k němu a čechral jeho jemné vlasy. Už ani nevím jak, ale po chvilce jsem usnul." 

Pokračování příště...