Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️

72. díl.

Ahoj!!

Rozeběhl jsem se za Takaovým křikem. Bál jsem se o něj. On byl naštěstí v pořádku, ale Akashi na tom byl mizerně. Umíral. Takao křičel. I když jsem ho moc nemusel, bylo mi Akashiho líto. Ale poté, co mu udělal, kdo by se mu divil, že se radši vzdal svého života. Došel jsem k Takaovi a táhl ho pryč. Nemusel se dívat na budoucí mrtvolu svého přítele. Dotáhl jsem ho do cely a uložil do postele. Byl úplně mimo. Máchal kolem sebe rukama, schytal jsem pár ran, ale ve srovnání s jeho bolestí to nic nebylo. Snažil jsem se ho utišit. Dalo mi to dost práce, ale nakonec jsem přeci jen uspěl. Zůstal jsem u něj, než mě poslali do své cely. Na toho prevíta jsem nemohl ani promluvit. Vypadal, jako by svých činů litoval, ale čemu tím teď pomůže. Jeho "láska" sahala za hranice chápání, když byl schopný napadnout i svého milovaného. 

--------------------------------------------------------------------------

Byl za mnou Anzai a prosil mě, abych šel za Takaem. Nechtěl s nikým mluvit kromě mě. Docela mě to překvapilo, ale z určité části jsem byl rád. Pocítil jsem menší naději. I když teď bych neměl být sobecký a myslet spíše na něj. Došel jsem k němu do cely. Měl zarudlé oči od pláče. Ihned jsem si přisedl k němu a objal ho. Nijak nenamítal a nechal se objímat. 

,,Takao mrzí mě to..." 

,,Mě také...nechal ti tu dopis, stejně jako Aominemu..." 

,,Mě a dopis..." 

,,Je tu dopis pro všechny, s kým se poslední dobou stýkal...neměl jsem na to to číst. Vždy se rozbrečím...je mi to trapné, ale mohl bys přečíst dopis pro mě?" 

,,Jistě." 
Vzal jsem si od něj dopisy a rozbalil ten pro něj. 

- Takao, mrzí mě, že jsem byl tak slabý a nechal se jím dostat. Nikdy jsem ti neplánoval ublížit, i když jsem ti nejspíš ublížil nejvíc ze všech. Snažil jsem se s tím bojovat, avšak nešlo to. Kdykoliv jsem zavřel oči, viděl jsem to monstrum. Miloval jsem tě tak jako nikoho jiného. Byl jsi má jediná láska v životě, ta jediná opravdová, ale osud nám vážně nepřál. Chtěl jsem být kvůli tobě silnější, jenže má zrada vůči tobě mě dohnala k tomu nejhoršímu a nejzbabělejšímu rozhodnutí. Prosím nedělej žádné unáhlené závěry a nepodnikej nic nebezpečného. Pro Aomineho si přijde jeho trest jistě brzy. Ty totiž musíš žít dál a posunout se vpřed. Neříkám, abys na mě zapomenul, ale abys začal znovu. I když bych asi neměl a ne že bych to psal rád, drž se poblíž Shina nebo Hakiriho, oni tě dokáží ochránit lépe než já. Odpusť mi, že jsem tě tu nechal na pospas. Neumím moc psát dopisy, a tak většinou míchám jedno s druhým, ale za celou dobu, co jsem s tebou byl, jsem si užil snad každičký den. Dal jsi mi něco, co nikdo jiný nemohl. Budu na tebe dohlížet i nadále, tak moc nezlob. 

S láskou tvůj Akashi. -