66. díl.

205 89 2
                                    

Ahoj!!

Když jsem se ráno probudil, Akashi ještě spal. Šel jsem ho probudit polibkem. Otevřel oči. Nejednou mě strašně silně objal. Myslel jsem, že mě udusí. Přišlo mi to zvláštní. Za celý den jsme spolu nic moc nenamluvili. Bál jsem se, aby se opět něco nestalo. Avšak nechtěl jsem se ho zase vyptávat. Stejně by mi nic neřekl. Večer jsem si k němu přilehl. Objal jsem ho kolem pasu a líbal na krku. Otočil se ke mně a hleděl mi do očí. Bylo v nich tolik smutku. Teď už jsem se opravdu obával. 

,,Akashi, nechceš mi něco říct?" 

,,Ne, nechci tě zatěžovat maličkostmi. Jsi tak roztomilý, Takao." 

,,Neplácej hlouposti. Nic, co se týče tebe, není maličkost. Hrozně moc tě miluji." 

,,Já vím, já tebe taky, Akashi." řekl jsem a nechal spočinout naše rty v jedny. Byl jsem tak hrozně rád, že ho mám. O to těžší bylo mu lhát do těch roztomilých kukadel. 

Obkročmo jsem si na něj sedl. ,,Nemůžu se dívat, jak se mi tu trápíš, a tak ti aspoň trochu zpříjemním náladu." pošeptal jsem mu a začal ho líbat na krku. Když jsem se na něm mírně zhoupl, sykl bolestí. 

,,Takao, prosím. Teď ne." 

,,Od kdy zrovna ty nechceš sex?" 

,,Od doby, co jsem poznal, že i mazlení stačí. Dnes jsem spadl a asi si natáhl kyčel. Promiň." Zalhal jsem. Sice už nebylo takové světlo, ale ty modřiny by jistě viděl a pak by všechno vyšlo na povrch. Nechtěl jsem mu tak moc ublížit. Nesnášel jsem, když byl smutný a už vůbec když plakal. ,,Ale jestli na to máš chuť, můžu ti pomoc i jinak." řekl jsem a vlezl pod deku, kde jsem našel už tak roztřesené tělo vzrušením. Nejdřív jsem si dal práci na jeho bříšku s jemně vypracovanými svaly. Poté jsem přešel k jeho podbřišku a nakonec svou práci přesměroval na jeho úd. Olízl jsem si rty a jemně jej pohltil ústy. Zasténal. Hlavou jsem pohyboval nahoru a dolů a k tomu zapojil jazyk, kterým jsem kroužil kolem špičky. Slastně vzdychal. Občas jsem zapojil i své zoubky a jemně jej kousl. Netrvalo to příliš dlouho a dílo bylo dokonáno. Škoda jen, že jsem se nestačil připravit na ten konec. Bylo to nechutné, ale zvládl jsem to. Poté jsem se vrátil k němu. ,,Snad to bylo, tohle jsem dělal poprvé." 

,,Nelži, to nebyl výkon od nováčka, poznám to." 

,,Nelžu. Já to zažil několikrát, ale sám jsem to nedělal, jen tak nějak podle toho, co jsem cítil, vím, jak se to dělá." 

,,Dobře v tom případě jsi ten nejlepší nováček..." hlesl jsem ještě zaslepen před chvílí prožitou slastí." 

Pokračování příště...

Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat