Zlomený [MidoTaka] (KnB) ✔️

6. díl.

Ahojky!
Věnováno Lykaon111

,,A co tedy nechápu? No?" 

,,Třeba to, že tvůj milovaný Shinya, tě vlastně nikdy nemiloval a teď ti přinesl i pozvánku na jeho svatbu s Gurenem, kterého si dřív taky miloval. Takže pochop, že ty v jeho srdci už nemáš místo...vlastně jsi ho tam nikdy neměl. Tak koukej radši dopředu. Za chvíli si tě tu začnou brát bez ohledu na to, jestli to chceš nebo ne. Tak buď radši se mnou a já tě ochráním." 

,,Největší nebezpečí mi hrozí leda tak od tebe a těch tvých "milých" slov. Jo a promiň ale nejsem debil. Vím, že nebudu mít Shinyu a že jsem ho nikdy neměl...no a co jako? To neznamená, že se dám do soužití s psychopatem, to radši budu sám už dokonce života."

,,To si myslíš jen ty..."

,,Myslíš si, že mě přinutíš? Dobře jak chceš, ale nakonec skončíš zlomený..."

,,Hlupáčku, tak tohle si myslíš? Já a zlomený? To budeš jedině ty!"

,,Tak to dokaž! Klidně hned teď! Zlom mě! Ať už to mám za sebou, prokážeš mi čest."
Plácal jsem nesmysly, jenže nic jiného mě nenapadalo. Bylo mi to jedno. Stejně jsem věděl, že by si jen tak něco nezkusil. On si možná myslí, že by mi mohl ublížit, ale to by nikdy neudělal. Proč? On se do mě doopravdy zamiloval, ale nechápe, že on mě jen tak zlomit nedokáže, protože já už jsem zlomený. Takže ať si to klidně zkouší, možná přistoupím na jeho "hru", propůjčím mu své tělo, ale nikdy mu nebudu patřit. 

Sedl si na postel a svůj obličej zakryl dlaněmi. 
,,Došli ti snad slova?" 

,,Promiň, nechtěl jsem tak vyjet. Chápu tě a mrzí mě to!"

,,V pořádku, taky se omlouvám a teď si jdu tedy lehnout aspoň na chvilku." 

Pokračování příště...