Summer Love 2 [CZ - Luke Hemmings]

5) Message from old friend

,,Jsem ráda, že jsi tady." odtáhla se, utřela si slzy a pak se usmála. Vypadala hodně šťastně a já byl rád, že ji mám zase u sebe.

,,Ani nevíš, jak moc já." odvětil jsem a narážel jsem na její 'pobyt' v kómatu. Jak moc mi chyběla!

,,Víš, horší, než být bez tebe, je být na pokoji s holkou, která má ráda vaši skupinu." zasmála se a celou dobu měla ruku kolem mého krku a hrála si s mýma vlasama. Ví, že to mám rád.

,,Ani jsem si nevšiml, že už jsi na normálním pokoji." usmál jsem se, přestože jsem se cítil trapně, že jsem si nevšiml, že jdeme do oddělení normálních pokojů a ne na jednotku intenzivní péče.

,,To je dobře, protože budu zase brzo doma." uculila se na mě.

,,Víš, koupil jsem si byt a chtěl bych, aby to byl náš domov." nahodil jsem téma a čekal co mi odpoví. Už dlouho jsem chtěl jí to nabídnout, ale nějak jsem se k tomu neměl. Pokaždé, když jsem jí to chtěl nabídnout, mě někdo vyrušil nebo se prostě něco stalo. Teď jsem měl konečně chvíli, kdy nás nikdo nemůže rušit.

Vyvalila oči a trošičku otevřela ústa. Chvíli takhle byla a pak se usmála. ,,Děláš si srandu? Jasně že jo!" vyjekla a objala mě i druhou rukou. Skoro jsem ji umačkal, jak jsem byl šťastný.

,,To je super!" zamumlala mi s šťastným tónem do krku a já usmál. ,,Budeme bydlet spolu."

,,A každý den mi budeš připomínat, abych si uklízel věci." řekl jsen s provokativním tónem a vzpoměl jsem si na naši dovolenou v Itálii.

,,Jestli to takhle bude, věř mi, že se brzo zase odstěhuju." odvětila a já jsem si povzdechl. Vždycky měla na všechno argumenty.

,,Možná budu ještě horší než ty." zkousla si ret a usmála se.

,,Horší, než já už snad je jen Mike! A to nevím jistě, ještě jsem nikoho horšího než já nepotkal." argumentoval se a ona se smála. Chvíli jsem se na to začal smát taky. ,,Ne, vážně."

 ,,To vyřešíme později." usmála se a vzala můj obličej do dlaní. ,,Chyběl jsi mi."

,,To ty mi taky." odvětil jsem se přiblbým úsměvem na tváři. Musel jsem vypadat jako blb, ještě k tomu se ksichtit jako trotl. Poprvé v životě mi to je úplně jedno.

MELINDA:

Byla ve mě spousta pocitů, jako nikdy jindy! Radost, z přítomnosti, dojetí z jeho nabídky, chtíč. Chyběl mi jako nikdo jiný. Chyběli mi jeho doteky, jeho úsměvy, jeho modré oči prohlížející si mě. Jeho hlášky, jeho hlas, všechno! Nemůžu uvěřit, že i když to byl pouze týden, chyběl mi jako kdyby tady nebyl spoustu let! No, už vím, že až pojede na turné, utopím se v slzách a samotě.

Dneska nevypadal tak upraveně, jako vždycky vypadal. Dnes měl rozčepýřené vlasy, rozespalé oči, vytahané tričko a tepláky. Musela jsem se pousmát, jak roztomile vypadal.

Pak jsem zavřela oči a užívala si ten pocit mít Lukovy rty na těch mých. Slovo 'užívala' ale nejí moc přesné, protože moc nenaznačuje, jak moc.

Luke věděl, jak mě nechat ztratit nad sebou kontrolu. Věděl, co mám ráda. Zajímalo by mě, jestli to takové bude i když spolu budeme bydlet. Jestli se pak nebudeme mít plné zuby, a láska vyprchá. Sice to nerada přiznávám, vůbec si to neumím představit, ale co když se to stane? To bych už vůbec nepřežila! Představa, že se Lukovi přestanu líbit, nebo hůř, že mě už nebude milovat, mě hrozně děsila!

,,Konec návštěv." vtrhl do pokoje doktor a my dva jsme se od sebe odtrhli. Jak já toho doktora nesnáším!

,,Konec návštěv." zopakoval Luke s trošku jiným hlasem a já se zasmála. ,,Tak se měj sweety." pohladil mě o tváří, políbil, pak vstal a odešel. Doktor na mě udělal divný obličej. Protočila jsem očima a lehla si.

,,Zítra tu může být dýl. Už jde totiž domů." oznámil mi a já přikývla, i když mi bylo jasné, že když k němu ležím zády otočená, že to neuvidí.

Pak odešel a já zůstala na pokoji sama. Chvíli jsem tak ležela a přemýšlela o mě a Lukovi, našem společném bydlení, svatbě, dětech. Když mě vyrušil Closing Time - můj vyzváněcí tón.

Ani jsem se nepodívala na číslo nebo jméno volajícího, prostě jsem to hned zvedla. ,,Halo?" prohrábla jsem si vlasy.

,,Ahoj, Shelfieldová." ozval se z druhé strany hlas, který bych poznala všude. Patrick!

,,Co chceš? Odkud máš moje číslo?" zavrčela jsem ale jinak jsem byla vyděšená a nemohla jsem se nadechnout.

,,Volám ti z vězení. Poslouchej Shelfieldová, pokud budeš mít nějakého kluka, až mě odtud pustí, zabiju ho. Je ti to jasný?" zavrčel pro změnu on.

,,Budu mít a ty mě nenajdeš. Změním si SIM kartu, takže mi už nebudeš ani volat. A ho se ani nedotkneš, jasný!" odvětila jsem mu s chladným tónem hlasu. Nechtěla jsem mu prozrazovat Lukovo jméno, nemusí to vědět.

,,Co je to za hajzla?! Nemá na tebe právo." zařval na mě. Myslím, že kdyby tady se mnou v tuhle chvíli někdo byl, slyšel by to, aniž by potřeboval zapnout reproduktor.

,,Ale mám to ty ne." odvětila jsem. Pak mi došlo, že vlastně můžu zavěsit. ,,Sbohem." zavrčela jsem. ,,Shnij tam." neodpustila jsem si to a pak následně zavěsila.

Odhodila jsem mobil na stolek a zachumlala se do peřiny. Jak zjistil moje číslo? A proč mi volal? Začaly se mi hlavou plést samé otázky a já začala panikařit.

Asi si to s tím stěhováním rozmyslíme.

Tak joooo :D nová část :D sorry, že nejsem moc aktivní, ale nevěděla jsem, jak tenhle díl protáhnout aspoň na dvě stránky. A to jsme jich plánovala víc jako -_- nějak nevyšlo no :DDDD Summer Love jedna přečetlo víc než 20 000 lidí :3333 ani nevíte, jak moc jsem šťastná!!! :DD :**** ♥♥♥♥

takže prosím, pište názory a dávejte votes :D *smutně koukám* :D :)))) #LoveYa