23) Word fight

2.4K 184 3
                                    

,,Co budeš dělat?" zeptala se mě, když jsme vycházeli z domu Hoodů. Drželi jsme se za ruce a šli pěšky domů, protože bylo hezky a já nemohl řídit.

,,Co?" nechápavě jsem se na ni podíval. Teď jsem opravdu nevěděl, co myslí. Protočila očima. ,,Zmlátil jsi toho chlapa Luku, klidně tě může dát k soudu." rozhodila rukou, kterou jsem nedržel.

,,Nedá." zakroutil jsem hlavou. ,,Vyprovokoval mě, není moje vina, že..." odmlčel jsem se, protože jsem nevěděl, co říct. ,,Jsi ho zmlátil." doplnila mě a pak se uchichtnula. ,,Stejně tomu nemůžu uvěřit." stiskla moji dlaň ještě víc.

,,Nemůžeme změnit téma?" zeptal jsem se. ,,Jasně." přikývla. ,,Dala bych si něco k jídlu." zasmála se. Jenom, co jsem to uslyšel, otočil se mi žaludek. ,,A nemůžeš si dát něco doma?" snažil jsem se z toho jídla nějak vykroutit.

,,Myslíš to jídlo dva týdny prošlé? Raději budu o hladu." odvětila mi. Prohlédl jsem si ji. ,,Raději někam půjdem, s takovou se mi za chvíli zlomíš." jenom, co jsem to dořekl, schytal jsem ránu do ramene. ,,Au."

,,Fajn, kam půjdeme?" zeptala se. ,,Dal bych si kafe.." neodpověděl jsem jí. ,,Takže Starbucks." odpověděla si sama a tahala mě k budově před námi. Až teď jsem so všiml, že tam Starbucks je.

,,Jaké kafe chceš?" zeptala se, když jsem se svalil na lavičku vedle té budovy. Proč musí Cal bydlet tak daleko od mého bytu?

,,Je mi to jedno." pokrčil jsem rameny a hlavu si dal do dlaní. Celý ten městský rozruch mi nedělal zrovna nejlíp. ,,Kašli na tu kávu, jdeme domů." řekla a natáhla ke mně ruku.

,,Neříkala jsi, že máš hlad?" zvedl jsem obočí, když jsem se na ni podíval. ,,Jo, ale tobě tady za chvíli praskne hlava a podívej na tu frontu." prstem ukázala na skleněnou výlohu Starbucks. Naskytl se mi pohled na asi tři metry dlouhou frontu. ,,Asi bys čekala dlouho." usoudil jsem. ,,Jo ty taky." odvětila mi a usmála se.

,,Fajn, tak jdeme domů." řekla, když jsem se na ni pořád díval a jí to začalo štvát. ,,Fajn." řekl jsem a vstal. Zatočila se mi hlava, snažil jsem se to ignorovat.

,,Už chci být doma." řekl jsem po chvíli chození. ,,Lenochu." zašklebila se na mě. ,,No co? Včera jsem to trochu přehnal s alkoholem." tu první část jsem mluvil normálně, tu další jsem mumlal. ,,Jasně."

MELINDA:

Když jsme přišli domů, Luke si hned zabral gauč. Byla jsem na něj trochu naštvaná, protože jsem měla strašnou chuť si jít lehnout! Byla jsem unavená, jako nikdy.

A taky jsem hladověla. Tak jsem se snažila najít něco v ledničce - ne, že by to bylo nějak lehké. Skoro všechno bylo po datum spotřeby. Jediné dobré byly těstoviny, poslední balení. Těstoviny je prakticky to jediné, co jíme.

Uvařila jsem si je a připravila si je tak, jak si je vždycky dělám - se sýrem a máslem. Snědla jsem polovinu balíčku a myslela jsem, že prasknu. Svalila jsem se vedle Luka a hladila si svoje plné břicho.

Luke se mě začal 'nenápadně' dotýkat. Odstrčila jsem ho, neměla jsem na sex náladu ani pomyšlení!

,,Co je?" nechápal Luke ale zněl pobaveně. ,,Někdo se nám tu přejedl, jo?" začal mě prstem bodat do břicha a já vyjekla. ,,Přestaň." začala jsem se svíjet bolestí a smíchem. Jsem hrozně lechtivá!

Luke se začal chichotat. ,,To ani omylem, takhle si moc roztomilá." odvětil mi a znova mě začal bodat prstem do břicha a pak mě dokonce začal i lechtat. Už jsem smíchy i brečela!

,,Prosím dost." vydechla jsem z posledních sil. ,,Už mě nech." po tváři mi stekla slza od smíchu. Luke předváděl, že přemýšlí. ,,Za pusu." našpulil rty. ,,Fajn." zmáčkla jsem mu obličej a věnovala mu jednoduchou pusu.

,,To nestačí." začal protestovat. ,,Ale stačí." vyplázla jsem na něj jazyk. Začali jsme se hádat jako děti - hádka ve stylu "ano" "ne". V našem případě, "stačí" "nestačí".

Summer Love 2 [CZ - Luke Hemmings]Kde žijí příběhy. Začni objevovat