Summer Love 2 [CZ - Luke Hemmings]

25) Little surprise!

,,Nenávidím tě." zamumlal Luke, když si prohlížel svoje záda v zrcadle. ,,Máš nehty ostré jako břitvy, hrozně to bolí." zakňučel. Já z něho měla legraci.

,,Nemáš se mnou spát." odvětila jsem mu v pohodě a dala si vlasy na stranu. Luke mě probodl pohledem. ,,A nebo tě příště připoutám k posteli, abych netrpěl." mrkl a já se začala smát jako šílená.

,,Takže tys trpěl jo? Fajn, už s tebou nespím." řekla jsem uraženě, zvedla jsem se z postele a prošla kolem něj.

,,To nevydržíš." začal si oblíkat tričko. Prohlédla jsem si jeho hruď a skoro začala slintat ...sakra má pravdu! ,,Vydržím. Nepotřebuju tě ... na sex." vydala jsem ze sebe, pokrčila rameny a raději šla ven z ložnice.

,,Jak myslíš." hodil po mě moje věci. ,,Jedeme k nám." zvolal nadšeně, když vylézal už kompletně oblečený z ložnice.

,,A to jsme nemohli jet před hodinou?" zvedla jsem obočí. ,,Ne nemohli." uchichtl se Luke a já protočila očima. Raději jsem ho obešla a šla se oblékat.

Oblíkla jsem si černé džíny s dírami u stehen, černé tričko s krátkým rukávem a vlasy jsem si nechala jen tak volně. Namalovala jsem se. Řasenku, linky, lesk na rty. Pak jsem si ještě obula tenisky a šla za Lukem, který už čekal v hlavních dveřích.

Vzala jsem mu jeho sluneční brýle, co měl pověšené u krku. Nechápu, že mu nespadly!

,,To nemyslíš vážně." řekl Luke a zvedl obočí. Jenom jsem se uculila. ,,Jasně že jo." zavrčel a tahal mě k autu.

- - - - - - -

Po několika minutách jízdy jsme tam konečně byli. Celou cestu Luke mumlal, že je to průser, že ho Liz zabije a tak dále. Bylo docela vtipné ho poslouchat!

,,Jsme tady." povzdechla jsem si a rychle vyběhla z auta. ,,Taky se mi tam moc nechce." Luke taky vylezl z auta a taky si povzdychl.

,,Ale mi se tam chce." odvětila jsem mu a pokrčila rameny. Zvedl obočí a nechápavě se na mě podíval.

Vzal mě za ruku a šli jsme po příjezdové cestičce až ke dveřím. Pak zazvonil.

Byla jsem ráda, že se zase uvidím s Lukovou rodinou. Mám je ráda a oni mají rádi mě.

,,Už jdu!" ozval se z domu holčicí hlas. Nepoznávala jsem ho - Liziin určitě nebyl! Ten spíš patřil nějaké mladší. Nepoznávala jsem ho, ale byl mi strašně povědomý.

Pak se dveře otevřely. Stuhla jsem a nemohla se ani hýbat.

,,Melinda Shelfield?!"