Summer Love 2 [CZ - Luke Hemmings]

10) Positive test

Ráno mě vzbudily doteky na mém krku. ,,Mel." zašeptal jsem a usmál jsem se. ,,Spíš už moc dlouho." zašeptala mi na zpět a kousla mě do rtu. ,,Ne nespím." odvětil jsem i když jsem si nebyl jistý.

,,Ale jo, spíš. Lucasi je jedenáct hodin odpoledne, nevím, jak dlouho hodláš ještě spát." řekla, pak mi ještě vlepila rychlý polibek a odešla ze dveří pokoje. Můj pohled spadl na její zadeček. V duchu jsem si vlepil facku.

Po delší době jsem se rozhodl z té postele vylézt. Nechtělo se mi, hlava mi třeštila. Nedivím se, včera jsem toho vypil fakt hodně! Měl jsem snad všechno, co v té restauraci měli! Byl jsem naštvaný a zároveň zklamaný, pro obojí důvod byla Melinda. Když si něco vezmu do hlavy, tak za to prostě bojuju. A já si vzal do hlavy, že chci dítě. Chci dítě a chci ho s Mel. Chci si ji vzít a být s ní navždycky.

,,Máš kocovinu, že jo?" řekla pobaveně Mel, když jsem se nějakým způsobem dostal do kuchyně a opřel se o linku. ,,Jo to mám." řekl jsem a chytl se za hlavu.

,,Na, tohle vypij." podala mi skleničku s vodou a tabletku. Věnoval jsem jí děkovný pohled a všechno to zapil. Ona se nepřestávala usmívat a sledovala mě. ,,Díky, miluju tě." řekl jsem když bolest hlavy začala ustupovat.

,,Já tebe víc." věnovala mi pusu na tvář. Usmál jsem se. ,,Jdu si něco koupit, ale za chvíli jsem zpátky." věnovala mi omluvný pohled a já si teprve teď všiml, že je oblečená v civilu a ne v pyžamu. ,,A kam jdeš?" zeptal jsem se a prohlédl si ji od hlavy až k patě - jako obvykle vypadala úžasně a sexy.  ,,Jenom pro pár věcí, budu hned zpátky."  trochu mě znervózňovalo, že mi nechce říct co, ale nechal jsem ji při tom.

MELINDA:

,,Budu hned zpátky." řekla jsem mu a ještě ho naposledy políbila. Pak jsem šla do obchodu a doufala, že si ničeho nevšiml.

Ráno jsem zvracela a před dvěma dny jsem jsem měla mít menstruaci, ale neměla jsem. Typické příznaky těhotenství! Docela jsem se bála, ale zase na druhou stranu ve mě narostla taková radost, že i kdyby ten test byl pozitivní, budu ráda. Vím, co jsem říkala, vím, že matkou být nechci, ale nedokážu jít na potrat. To bych tomu malému neudělala ani Lukovi. Nikdy, prostě ne!

Když jsem se vrátila, Luke nebyl doma. Bylo mi mizerně. Znova jsem zvracela, což mi už nepřidalo normální, a udělala si ten test. Pak jsem čekala určitou dobu na výsledek. Pořád jsem si v duchu opakovala, že to bude v pohodě, že mám třeba jenom střevní potíže, ale zároveň jsem začala přemýšlet o jménech. Chtěla bych kluka, aby se jmenoval Lucas ....

Když jsem se podívala na tu tyčinku, okazovala dvě čárky. Začala jsem brečet.

,,Pane bože." zašeptala jsem a podél zdi jsem se začala snižovat na zem. Přitáhla jsem si kolena k sobě a zavzlykala jsem. Nevím, jestli to bylo z radosti, nebo ze strachu. Pravděpodobně obojí. To bude teda super, až to budu říkat Lukovi. Třeba si to s tím děckem rozmyslel a pošle mě někam, nebo bude rád. Doufala jsem v to druhé.

Když jsem si po dvaceti minutách čučení na ty dvě čárky řekla, že to nejspíš nebude chyba, rozhodla jsem se zavolat Lukovi a říct mu o tom. Chvíli to zvonilo, než mi to přijal.

,,Ahoj zlato. Promiň, nahrávali jsme. Děje se něco?" hned, co mě pozdravil, se začal omlouvat. Škoda, že nebudu u toho, když se to dozví. ,,Melindo?" řekl, když jsem já dlouho nic neříkala.

,,Luku." řekla jsem a pak si odkašlala. ,,Jsem těhotná." vymáčkla jsem se a zdruhé strany bylo na vteřinu ticho, potom ječení. ,,To si děláš srandu? To je úplně super." zněl tak šťastně, že jsem se musela usmát.

,,Pane bože, pane bože, pane bože." ozývalo se z druhé strany. ,,To je paráda." mluvil přidušeně, asi nechtěl ječet. ,,Jak ti je?" zeptal se a mě tato otázka úplně dorazila. ,,Docela blbě, už jsem dvakrát zvracela. A taky se chystám jíst, dokud neprasknu." odvětila jsem mu a on se uchichtnul. ,,Dokonalé příznaky." utahoval si ze mě. ,,Vtipné." řekla jsem a on se na malou chvíli smál. ,,Já chci domů." řekl a pro změnu jsem se začala smát já. ,,Máš povinnosti." "Za pár hodin jsem doma, to už se mě nezbavíš." "Fajn." zvrčela jsem, ale s pobaveným tónem. ,,Miluju tě." řekl a já si pohladila zatím své ploché břicho. ,,Já tebe taky. My oba." usmála jsem se a z oka mi sklouzla slza. Opravdu jsem to řekla? ,,Melindo přestaň. Nebo budu brečet. Ale co to kecám, já už brečím." obeznámil mě a já se znova zasmála. ,,Tak běž, ať na tebe nečekají." popostrčila jsem ho. ,,Dobře. Ahoj." "Ahoj." típla jsem to a povzdychla si, jelikož mi v břiše začalo kručet. 

šla jsem do kuchyně a vzala si vše, co jsme měli v ledničce. Snědla jsem to u televize a sledovala nějaký pořad. Připadala jsem si jako koule, snědla jsem toho opravdu hodně. Budu tlustá a ještě k tomu těhotná. Moje obavy se rozplynuly, když se mi žaludek otočil a já musela jít zvracet.

,,Tohle bude ještě zajímavé." řekla jsem, když jse splachovala. Pak jsem se chytla za břicho a znova začala zvracet.

Kráátkýý :((( ale alespoň něco :D snad se líbí :33 :* #Loveyouuuuuu :3 ♥♥♥