Neopětovaná láska [Snily] ✓

38. kapitola

„Jamie, já bych to ti chtěla něco říct." Zašeptala jsem.

„No tak mi to řekni." Přikývl James.

„Nezlob se, prosím." Řekla jsem a James přikývl.

Sakra, na tohle nemám. Co jsem to k sakru vymyslela. A co jsem si myslela, že to bude jednoduché? No to jsem si nemyslela,spíš

„Jamie, nezlob se." Řekla jsem a stírala si slzy.

„Na tebe se zlobit nejde." Řekl tiše James a hladil mě po vlasech. „A ani nemám proč." Dodal.

„Jamie, já jsem se líbala se Severusem."
Řekla jsem a Jamesovi se ruka na mých vlasech zastavila.

„Jako vážně?" Řekl a já se slzami v očích přikývla. „Já ho zabiju." Řekl naštvaně.
‌
„Jamesi, nezabíjej ho." Řekla jsem.

„Proč? Políbil tě." Řekl a já si povzdechla.

„Jamie, já jsem políbila jeho. A políbila jsem ho víc než jednou." Řekla jsem tiše.

„Co-cože?"

„Omlouvám se." Pošeptala jsem.

„Znamenalo to pro tebe něco, viď?" Zeptal se James.

„Vlastně jo. Jo, hodně." Přiznala jsem

„Miluješ ho?" Zeptal se James.

„Myslím, že ano." Řekla jsem potichu. Vím, že ano, ale přece ti to nebudu říkat, ne?

„Takže...tohle je konec?" Zeptal se James.

„Nejspíš. Ale Jamesi, že zůstaneme kamarádi?" Zeptala jsem se. S ním kamarádka dokážu být.

„Samozřejmě." Řekl James a já se usmála.

„A pořád budu tvoje fanynka číslo jedna." Řekl jsem a objala Jamese.

„To je mi jasný." Řekl a já přikývla a do očí se mi nahnaly slzy.

„Promiň, já...musím jít." Řekla jsem a běžela do ložnice.

„Tak co?" Zeptal se Jenna, která čekala.

„Šlo to mnohem lépe, než jsem si myslela." Řekla jsem a začala plakat. Nevím proč.

„Pojď sem." Pošeptala Jenna a objala mě. „Zlato, neboj, to přejde. Teď můžeš být se Severusem." Řekla Jenna a hladila mě po zádech.

„Já vím, ale...strašně mě to mrzí." Řekla jsem potichu a lehla si do postele.

„Počkej tu, za chvíli jsem zpátky." Řekla Jenna a já přikývla.

Jenna se rozběhla pryč a já se přetočila na bok a objala polštář. Teď bych u sebe chtěla mít Severuse, obejmout ho, říct mu, že ho moc miluju. Nebo bych u sebe chtěla Jamese...

„Tak jsem tu a podívej, koho sem vedu!" Řekla nadšeně Jenna a já se na ní bez sebemenšího zájmu podívala.
„No jejeje, tak já čekala, že projevíš trochu zájmu, zlato." Řekla Jenna a otevřela dveře.

„Ahoj." Řekl Severus a já se k němu rozběhla a objala jsem ho, div že jsem ho nepovalila.

„Víš, říkala jsem si, že bude lepší, když u sebe budeš mít jeho. Navíc byste si to měli nějak dovysvětlit a tak." Řekla potichu a já se usmála a objala Jennu.

„Díky, Jenn." Řekla jsem potichu.

„Za málo." Řekla Jenna potichu a odtáhla se ode mě. „Asi vás tu nechám." Řekla potom a odešla do společenky.