Neopětovaná láska [Snily] ✓

72. kapitola

„Ahoj, jak to tu vypadá?" Zeptala se Sarah se zájmem a já si přiložila prst na rty, abych jí ukázala, že má být zticha.

„Teď je to zrovna hrozně napínavé." Pošeptala jsem a Sarah přikývla a posadila se vedle mě.

„Jacobe! Ede! Běžte od sebe, tak se nic nevyřeší!" Prosila patnáctiletá Kath a snažila se dostat dva Blacky od sebe. „Sakra, tak mi někdo pomozte!" Zaklela a prosebně se podívala na dav, který se na rvačku díval a dál tahala Eda za košili. „Jaku, prosím!" Kňučela dál Katherine. „Ede noták!" Kňučela. „Prosím, udělejte to kvůli mně." Prosila Katie dál. „Kluci, však já vás mám ráda oba, to nejde se rozhodnout kvůli rvačce. Eddie."

„Ta má výdrž." Vydechla jsem.

„To ty taky a taky vždycky nakonec vybouchneš." Řekla Sarah a já se zasmála a dál sledovala bitku.

„Ta sedla." Vydechla jsem, když dál Jacob Edwardovi pěstí do čelisti.

„Prosím, tohle mi nedělejte, víte, jaký z toho budete mít průšvih?" Zkoušela to Katie dál. „Ede, Jaku, prosím, prosím, prosím, už to stačilo." Prosila dál. „Noták, přijde někdo z profesorů a průšvih budeme mít všichni, nechte toho. Nebuďte idioti, jau." Kňučela.

„Kde je ten výbuch." Povzdechla si Sarah a já se na ní tázavě podívala. „Někdy jsi u toho vypadala strašně roztomile." Pokrčila rameny a já se začala smát.

„Ale počkej, toto není vtipný, však mi teď moji vlastní dceru rozplácli o zeď." Řekla jsem a Sarah se zahihňala. „Tohle je naprosto zmijozelské, Proliniová."

„Hele, ale zase uznej, že kdyby měla trochu rozumu, který jako Havraspárka určitě má, jen jo rozhodně nepoužívá, tak je nechá se porvat a nemotá se jim do toho." Řekla Sarah. „Pak by nemusela kňuhrat."

„Taky bych se pokoušela Severuse odtáhnout, kdyby se pral. Až na to, že on se nepere, on jen s hůlkou. A já bych se jeho kouzlem trefit nenechala." Řekla jsem.

„To nevadí, ale beztak by ses do toho nějakým způsobem přimíchala." Řekla Sar a já přikývla.

„Edwarde, Jacobe, prosím." Zkoušela to Kath. „Můžete to na sebe vykřičet jako kdokoliv, ale ty pěsti prosím ne." Skuhrala dál. „Edwarde! Jacobe, nech toho." Povzdechla si a zase se pokoušela dostat je od sebe. Jak kdyby jí před chvílí omylem nestrčili na zeď.

„Rozchod." Ozvalo se chodbou a všichni studenti nadskočili, ale jen Blackové se prali dál a Katherine se je snažila dostat od sebe.

Jakmile přistoupil Sev blíž, studenti se rozprchli a zůstali tam jen ti tři.

„Pane Blacku, pane... Blacku, Katherine, co tady děláte?" Ozval se za nimi Severus a všichni najednou znehybněli.

„A maj průšvih." Zapískala Sarah.

„Ticho." Zasyčela jsem.

Severus si prohlédl oba zřízené Blacky, kteří oba zrychleně dýchali a vrhali po sobě nenávistné pohledy, a na drobnou Kath, která se pokoušela dát si černé vlasy co nejvíc do obličeje, aby nebyla vidět červená tvář, jak narazila do zdi, ruku měla zastrčenou v kapse a v zelených očích se jí leskly slzy.

„Takže holenkové, srážím Nebelvíru i Mrzimoru padesát bodů. A za každého z vás deset.." Řekl Severus, když se podíval na Katie a ta se zamračila. „Katherine." Řekl přísně a vyrazil ke svému kabinetu, zatímco se Katherine neochotně šourala za ním a na Blackova dvojčata se pokusila pousmát, ale kvůli bolesti z toho nakonec nic moc nebylo.