39. kapitola

74 5 0
                                    

„A Norriska přijde, vylije se na ní to lepidlo, začne mňoukat, přijde Argusek, bude chtít jít dovnitř, ale klika bude taky od lepidla, takže se přilepí a bude muset čekat celou noc a přitom poslouchat žalostné mňoukání jeho miláčka." Vysvětlil Sirius plán.

„To je dobrý nápad, ale jak chceš nalákat Norrisku do kumbálu na košťata?" Zeptal se Peter.

„Lidi, myslíte si, že je to dobrý nápad? Chci říct, že...za tři dny budeme mít s Ellie výročí a já ten den nechci strávit tak, že budu vytírat v sovinci." Řekl Remus a Ellie se usmála a vtiskla mu polibek. Já jsem se podívala ke Zmijozelu na Severuse a usmála jsem se.

„A jo, já zapomněl." Řekl Sirius a Jenna se na něj nesouhlasně a zároveň smutně podívala, pak se zamračila, podlezla stůl a sedla si vedle mě.

„Chápeš, že on zapomněl?" Pošeptala mi Jenna.

„Hlavně nebreč." Řekla jsem, když jsem si všimla, že jí slzí oči. „Ale je pravda, že...na výročí by se zapomínat nemělo." Řekla jsem potichu.

„Lily." Povzdechla si Jenna a já jí objala.

„Popravdě... James na naše výročí taky málem zapomněl." Řekla jsem. Zapomněl na první výročí. Druhé strávil tak, že leštil poháry.

„Vážně?" Řekla Jenna.

„Vážně." Řekla jsem.

„Ach Merlin, co mají ty kluci v makovici?" Povzdechla si Jenna.

„Zas neházej všechny do jednoho pytle, Remus už od září přemýšlí, co Ellie dá." Pošeptala jsem Jenně.

„Fajn, tak Remus je jeden z...kolik je států?" Zeptala se Jenna.

„Dvě stě...pět? Dvě stě šest? Já nevím." Řekla jsem.

„Tak Remus je jeden ze čtyř set dvanácti kluků, který by chtěla každá holka." Řekla Jenna.

„Musím souhlasit." Řekla jsem a Ellie se začala smát.

„Eleanor, nesměj se, ty máš jednoho ze dvou kluků v zemi, který je fakt jakože...no dokonalej." Řekla Jenna a já se usmála. Tohle totiž naše ‚moudrá' Havraspárka dělala pokaždé, když se na Siriuse naštvala. Začala mluvit o tom, jak je někdo jiný dokonalý. A evidentně jí to bavilo, protože to dělala fakt vždycky.

„Nejsem Eleanor." Řekla Ellie. To bylo tak automatické. „Ale máš pravdu, je dokonalej. Když mu sebereš knížky, tak je přímo bez chybičky." Řekla Ellie s úsměvem a Remus jí dal polibek do vlasů.

„Já se polepším." Řekl Remus a já, Jenna a Hazel jsme opět Vydechly naše slavné: „Awwww."

„No nejsou roztomilí?" Řekla jsem.

„Jsou." Řekla Jenna s úsměvem.

„Pamatuješ si, jak jsme tenkrát říkaly, že nám bude stačit jen někdo, kdo nás bude mít rád?" Řekla jsem s úsměvem.

„Samozřejmě. A říkaly jsme i to, že budeme spolu, protože my se máme rády." Řekla Jenna a začaly jsme se smát.

„Ale alespoň byla sranda." Řekla jsem a Jenna přikývla.

„A pořád se máme rády, viď?" Řekla Jenna.

„My se přímo milujem." Řekla jsem, dala jsem Jenně pusu na tvář a zase jsme se začaly smát.

„Teda, jeden by si myslel, že když máte kluky, budete docela normální a co se dozvídáme." Řekla se smíchem Hazel.

„A já si myslela, že nás znáš." Řekla Jenna a já jsem se zase začala smát.

Neopětovaná láska [Snily] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat