Naughty list (Liam Payne FF)

Gossip

„Jedné věci nerozumím." Řekla jsem, když jsme odcházeli zadním vchodem z interview. Liam se na mě tázavě podíval a zmáčkl tlačítko na odemknutí auta. „Proč jste po mě chtěl, abych Vám vybírala oblečení z Vašeho šatníku, když se všichni ostatní chystali až tady?" Liam se pobaveně zasmál a otevřel mi dveře od auta, načež si sám nastoupil. Založila jsem si ruce na prsou a čekala na jeho odpověď, se kterou si dával dost na čas.

„Chtěl jsem Vás vyzkoušet." Řekl lišácky.

„Vyzkoušet?"

„Jestli mě nenavlečete třeba do nějakých kamaších a nedonutíte mě se v nich promenádovat před kamerou." Otočil klíčkem v zapalování a věnoval mi úsměv.

„To jsem s Vámi nemusela jet. Vůbec jste mě nepotřeboval."

„Nestojíte o mou společnost?" Řekl vyzývavě. Neodpovídala jsem. Jen jsem sledovala cestu přede mnou. Koutkem oka jsem viděla, jak na mě neustále otáčí hlavu a usmívá se. „Kam chcete hodit?" Prolomil konečně ticho.

„Kousek od Vašeho domu mám auto." Řekla jsem nezaujatě.

„Zítra máte volno." Načal úplně jiné téma. Jen jsem přikývla a na nic dalšího se neptala, nechtěla jsem vypadat moc nápadně. On ve mně ale očividně měl velkou důvěru, protože sám pokračoval:

„Máme s Denise zásnubní večírek."

„Tak to gratuluju."

„Měla byste taky přijít."

„Děkuju za pozvání, ale..."

„Nemusíte být pořád tak skromná a odtažitá." Usmál se a zastavil na červené. To mu dalo možnost se na mě otočit. „Budeme spolu teď trávit spoustu času tak jako tak."

„Moc si toho vážím, ale myslím, že se to moc nehodí. Nikoho tam neznám, Vás znám méně než 24 hodin, a navíc bych nerada naštvala Vaší přítelkyni. Chci říct – snoubenku." Opravila jsem se. Tentokrát jsem to nehrála. Věděla jsem, že Nancy by mě zabila za to, že tohle pozvání odmítnu, ale fakt jsem se na to necítila. Bylo jasné, že tam bude spoustu celebrit, a já jsem sotva vstřebala Liama a tu jeho následnici trůnu.

„To je právě skvělá příležitost se trochu poznat." Řekl a opět se rozjel. „A na Denise se vykašlete, ona tam bude mít spoustu kamarádek, které zase nedokážu vystát já, a celý večer se bude věnovat jim. Nenechte mne Vás přemlouvat." Uculil se. „Nerad dostávám košem." Pobaveně jsem protočila očima.

„Tady zabočte, stojím tady na tom parkovišti." Řekla jsem a Liam ihned poslechl a zastavil na parkovišti.

„Takže zítra v 6 pro Vás pošlu auto." Řekl troufale, když jsem vystupovala.

„Přijedu sama. Jak vidíte, mám opravdu špičkový bourák." Ukázala jsem na svou milou Peggy. Liam se začal smát.

„Nesmysl, přece nebudete celý večer na suchu. Řekněte mi adresu." Vzal si do ruky telefon a čekal, až začnu diktovat. Už jsem se nadechla, že začnu, ale potom mi došlo, že mu svoji adresu dát nemůžu. Mohl by totiž zjistit, kdo doopravdy jsem, a tak jsem mu místo toho nadiktovala rychle adresu svých rodičů. Super, teď tam budu muset jít. Povzdychla jsem si, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že jsem tak pohotově zareagovala.

„Tak díky, a dobrou noc." Rozloučila jsem se.

„Dobrou noc Rose, a jeďte opatrně." Mrkl na mě. Rychle jsem se otočila, aby nepostřehl, jak se opět červenám.

__________________________________________________________________________________

Další den jsem musela do práce, abych Nancy vylíčila všechny drby, které jsem zatím pochytila. Moc toho nebylo, ale i tak jsem u ní v kanclu strávila spoustu času. Asi 3x jsem musela zopakovat ten incident s převlékáním, přičemž se u toho sešly snad všechny ženské z našeho oddělení a zasněně slintaly. V tu chvíli jsem byla ráda, že na ten večírek jdu, aspoň jsem měla výmluvu, abych se od tama mohla zdejchnout, jinak bych tam musela vykládat jednu a tu samou scénku snad do večera. Kolem čtvrté jsem se konečně vydala k našim, kde jsem měla v plánu se přichystat. Kam jdu a vlastně celkově tu situaci s Liamem jsem v plánu říkat neměla. To by ale Peyton musela mít na starosti taky jiné věci, než neustále navštěvovat moje rodiče.

„Jestli mi okamžitě neřekneš, kam jdeš, tak se chystej sama." Řekla nafoukaně, když jsem jí prosila o pomoc, že musím vypadat obzvlášť dobře.

„Ty to někomu vykecáš. A to je to poslední, co potřebuju."

„Nevykecám, slibuju. Bude to jen mezi tebou, mnou a malým. No taaak." Dělala na mě psí oči. Samozřejmě já a pevná vůle jsme nikdy nebyly moc velké kamarádky, takže jsem jí to ještě po chvíli přemlouvání vyzvonila.

„Kecáš!" Zakryla si pusu dlaněmi. „A jakej je?"

„Toho mě prosím ušetři, stačí, že jsem o něm musela 4 hodiny v kuse mluvit v práci." Chytla jsem se za hlavu. Pey zrovna dodělala můj makeup a nahřívala kulmu.

„Tak mi aspoň řekni, je takový jako v televizi? Je hodnej?" Nenechala se jen tak odbýt.

„Myslím, že ano. Připadá mi milý." Odpověděla jsem a doufala, že jí to bude stačit. Nestačilo. Mluvila jsem o něm až do té doby, než jsem byla úplně hotová. Připadala jsem si jako nějaká posedlá puberťačka.

„Taky mám pro tebe skvělou zprávu." Změnila Peyton konečně téma, když mi zapínala šaty. Byly stříbrné s krajkami, kousek nad kolena a když jsem je měla na sobě, připadala jsem si jako princezna. Měla jsem je na sobě jen dvakrát. Zařekla jsem se, že je budu nosit jen na opravdu výjimečné situace, a tak mi přišlo k věci je dnes konečně oprášit.

„Jakou?" Zeptala jsem se, zatímco jsem se prohlížela v zrcadle. Skoro jsem se nepoznávala.

„Našla jsem ti chlapa." Řekla a nadšeně zatleskala.

„Cože jsi?!" Vylekaně jsem se na ni otočila.

„No netvař se tak, můžeš si za to ty. Měla sis tu seznamku založit sama. Nemohla jsem to nechat jen tak. Kevin je úžasný, bude se ti líbit." Odpověděla.

„Tys mi založila seznamku?!" Rozčílila jsem se. Zrovna v tu chvíli ale zaklepal na dveře táta.

„Neruším?" Zeptal se a opatrně pootevřel. Obě dvě jsme se na něj ve stejnou chvíli podívaly. „Dole stojí nějaká limuzína. Hádám, že bude pro tebe." Oznámil a sjel mě pohledem.

„To si s tebou ještě vyřídím."