Naughty list (Liam Payne FF)

Surprise went wrong

Vzbudila jsem se opět v Liamově sevření, tentokrát ale ne na gauči, ale v pokoji pro hosty. Usmála jsem se nad myšlenkou včerejšího dne a opatrně se začala zvedat, abych Liama neprobudila. Nevěděla jsem, co mám s touhle situací dělat, a tak jsem se rozhodla prozatím rezignovat. Prostě to nechám jen tak plynout a počkám na Liama, jak se rozhodne. Co to plácám, jaké rozhodování? Vždyť je jasné, že až se vrátí Denise, všechno bude zase při starém a já z jeho života na dobro zmizím. Vůbec jsem se do toho neměla motat, ale když už se stalo, chci s ním strávit co nejvíc času. Myslím, že k němu opravdu začínám něco cítit...

„Kam si myslíš, že jdeš?" Stáhl mě Liam za ruku zpátky do postele.

„Vážně, to duchařské plížení mě budeš muset naučit." Zasmála jsem se.

„To je přirozený talent, ten jen tak někdo nemá." Pyšnil se Liam. Převrátila jsem očima a snažila se znovu vstát – znovu neúspěšně.

„Pusť mě!" Smála jsem se.

„Nechoď." Dělal na mě Liam psí oči.

„Musím." Zakroutila jsem hlavou a věnovala mu polibek. „Musím ti nachystat oblečení na dnešní den. Nezapomeň, že jsem pořád ještě tvoje stylistka." Mrkla jsem na něj a konečně volně odešla ke dveřím.

„Erghh..." Praštil Liam hlavou do polštáře. „Kolik je hodin?" Zeptal se otráveně.

„8:35. Za hodinu a půl máš být ve studiu, tak bych si pohla." Zazubila jsem se na něj a odešla do kuchyně připravit snídani. Liam měl dneska být celý den až do večera v nahrávacím studiu, a jelikož mě tam nepotřeboval, musela jsem zůstat. Teda, klidně bych mohla jet, ale teď by to bylo ještě víc nápadné, než kdy jindy. Akorát by nás to pokoušelo. A vážně mě nebavilo hrát s Liamem tu hru aka „nesnášíme se". „Co to vůbec nahráváš za hit?" Zeptala jsem se ho ve dveřích.

„Uvidíš." Mrkl na mě tajemně a věnoval mi dlouhý polibek na rozloučenou. „Budu tady jak na koni, slibuju." Dodal ještě, když odcházel. Zamávala jsem mu a zavřela dveře. Chvílemi jsem si připadala, jako bychom spolu chodili. Pokaždé, co jsem s ním byla, jsem měla motýlky v břiše, a ač jsem se to snažila potlačit, bylo mi to k ničemu. Povzdechla jsem si, a odkráčela do kuchyně. Věděla jsem, že celý den bych se tady sama unudila, a tak jsem zavolala Macy a domluvila se, že zajdeme na kafe a na nákupy. O mém „vztahu" s Liamem jsem jí ale nic neřekla. Je to moje nejlepší kamarádka, a opravdu ráda bych se jí svěřila, jenže je příliš ukecaná a občas se prořekne, i když opravdu nechce. Nemohla jsem riskovat, že by to vykecala Nancy. Ještě jsem o tom článku nepřemýšlela, ale vím jistě, že můj milostný vztah s Liamem tam uveřejňovat moc nechci. Jedině kdyby Denise... Ne. To se nestane. Byly jsme spolu pěkně dlouho, a tak mi to do večera rychle uteklo. Byla jsem ráda, že jsem se od toho všeho mohla na chvíli odreagovat. Koupila jsem si pár nových věcí do šatníku, včetně spodního prádla. Zjistila jsem totiž, že jsem si ho přibalila opravdu málo, a nějak to nestíhám prát. Když jsme procházely kolem cukrovinek a ucítila jsem vůni perníčků, něco mě napadlo. Nakoupila jsem všechny potřebné suroviny a potom už spěchala domů. Teda, no k Liamovi domů. Sotva jsem stihla vybalit nákup, v zámku zařinčely klíče.

„Ty už jsi doma?" Zeptala jsem otázkou, na kterou byla očividná odpověď. Věci byly roztahané po celé kuchyni a byla jsem nasupená, že jsem to nestihla ani srovnat a poklidit.

„Říkal jsem ti přece, že tady budu jak na koni." Usmál se na mě Liam a věnoval mi polibek, když za mnou vešel do kuchyně. „Páni, co se tady stalo?" Zasmál se tomu nepořádku.

„Mám pro tebe překvapení, ale nestihla jsem to uklidit a přichystat." Řekla jsem skleslým tónem.

„Co to je?" Začal se hrabat v taškách, jako by byly jeho.

„Hej! Co jsi zvědavý? Hleď si svého jo?" Řekla jsem nasupeně a dala ruce v bok. To už bylo ale pozdě. Liam vytáhl moje černé krajkové kalhotky, které jsem si pár hodin zpátky koupila. S úžasem se na ně díval, já jsem se zmohla jen na protočení očí, a taky jsem cítila, jak rudnu.

„To sis koupila kvůli mně?" Rozzářily se mu oči a podíval se na mě.

„Ne." Řekla jsem a vytrhla mu kalhotky z ruky. Strčila jsem je zpátky do tašky, kterou jsem uklidila daleko od Liama, a chvíli jsem na tom místě zůstala, abych opět nabrala svou přirozenou barvu pleti.

„Takže to nebylo to překvapení?" Zeptal se hraným smutným tónem.

„Neměl by sis tolik věřit." Odvětila jsem a otočila se směrem k lince, kterou obklopoval zbytek nákupních tašek.

„Ale no tak, princezno." Objal mě zezadu a pusinkoval mi krk a ramena.

„Nech toho!" Zasmála jsem se, i když jsem chtěla dále hrát uraženou. Prostě to nešlo, když za mnou stál a dělal mi takové věci. „Chceš to překvapení nebo ne?" Otočila jsem se na něho, když pořád nepřestával.

„No jasně." Zazubil se.

„Budeme péct perníčky!" Řekla jsem nadšeně. Liam moje nadšení opětoval. „Ale nejdřív musíme vybalit ten nákup."

„Ano, šéfe!" Zasalutoval Liam a začal mi pomáhat. Pobaveně jsem protočila očima.

________________________________________________________________________________

„Takže 100 gramů másla... Podej mi máslo... Musím ho nastrouhat."

„Nastrouhat?" Zvedl Liam obočí.

„No, nastrouhat, aby bylo měkké. Neříkal jsi, že vaříš rád a často? Nebo to jsi přede mnou jen machroval?" Posmívala jsem se mu.

„Hele, mezi vařením a pečením je značný rozdíl." Vzdoroval, zatímco jsem strouhala máslo. „Už to bude?" Zeptal se nedočkavě.

„Ještě mouku." Natáhla jsem ruku, aniž bych se na Liama podívala. Jenže balíček mi v ní nepřistál. Místo toho jsem na sobě měla mouku vysypanou od ramenou dolů. Protáhla jsem ústa do O. „Co děláš?" Vyjela jsem na Liama, který se smál jak divý.

„Promiň, ujela mi ruka." Řekl mezi záchvaty smíchu.

„Tak tohle si vypiješ." Vzala jsem zbytek mouky a vysypala mu jí přímo na hlavu. Na to Liam zareagoval tak, že o mě rozklepl vajíčko, a tak se strhla bitva která trvala, dokud nám nedošly všechny suroviny. Všechno, včetně nás dvou, bylo kompletně zabalené v surovinách na perníčky. Váleli jsme se po zemi jak prasata. Ocitla jsem se opět pod Liamovým sevřením, jelikož mě shodil na zem, když jsem na něj vylila mléko. Když jsme se přestali smát, zadíval se mi Liam do očí a chtěl mě políbit.

„Slez ze mě, vypadáš nechutně." Dala jsem mu ruku před pusu, a tím zkazila romantickou chvilku.

„Asi to chce sprchu." Přitakal Liam.

„Můžeš jít první, já to tady zatím uklidím."

„Na to zapomeň, ty jdeš pěkně se mnou." Rozkázal mi Liam a v náručí mě nesl do sprchy, kde jsme navzájem umývali svá těla. Bylo to vzrušující, a tak není divu, že to opět skončilo mládeži nepřístupným věcem.

„Akorát mi je líto těch perníčků." Řekl Liam, když jsme už byli zabalení v osuškách.

„Neboj, na zítra mám náhradní plán."