Naughty list (Liam Payne FF)

Confused af

Když jsem dorazila do studia, kde měl Liam nějaký rozhovor, byla jsem celá rozklepaná. Cestou jsem se stavila ve Starbucks na kafe, ale měla jsem tak roztřesenou ruku, že jsem ho málem vylila. Joe, který jel pravděpodobně s Liamem, mě pustil dovnitř.

„Liam je v maskérně." Řekl. S úsměvem jsem přikývla, ale měla jsem co dělat, abych se na místě nerozbrečela. Ukázal mi, kterým směrem se mám vydat, a když jsem viděla ony dveře, které mě dělí od trapné chvíle, která s největší pravděpodobností nastane, zhluboka jsem se nadechla. Liam seděl na točité židli a nechal si od maskérky pudrovat obličej.

„Zdravím." Zamávala jsem na paní. Mohla být tak ve stejném věku, jako moje máma, a tak jsem nevěděla, jestli jí mám tykat nebo vykat.

„Ahoj." Usmála se na mě. Liam mi nevěnoval jediný pohled. „Už jsme skoro hotoví." Sdělila mi. Přikývla jsem a sedla jsem si na malý gauč. Zavládlo trapné ticho. Nikdo neřekl ani slovo, dokud Liam nebyl připravený. „Tak je tvůj." Usmála se a odešla. Liam se postavil a bez jediného slova se se mnou vydal k šatně. Bože, tohle ne...

„Chtěl bych si dneska vybrat oblečení sám." Řekl bez emocí, když jsem se začala hrabat ve věcech.

„Aha." Řekla jsem zaraženě. „Fajn." Tohle znělo spíš uraženě. Odcupitala jsem pryč a sedla si na stejné místo, jako před chvílí. Ani se na mě nepodíval. Skvělý, fakt skvělý. Seděla jsem tam se zkříženými rukami na prsou a krev se ve mně jen vařila. Chápu, že ho štve, co se stalo, ale nejsem jediná, kdo na tom nese vinu, tak nechápu, proč se chová tak arogantně. Když konečně zmizel do studia, rozhodla jsem se, že zavolám Peyton. Musela jsem s někým mluvit. S někým, kdo se ke mně nebude chovat jako k odpadu. Volaly jsme spolu asi 20 minut. Chtěla jsem jí říct, co se stalo, ale tady jsem nemohla. Co kdyby mě někdo slyšel? Tak jsem jí jen naznačila, že něco není ok, a všechno jí povím v neděli na rodinné večeři. Teda, pokud mě dřív Liam nevyhodí. To k ní asi s brekem poběžím o malinko dřív. Asi po dalších 45 minutách proklínání sebe, života, Liama, a dokonce i sousedovic kočky, rozhovor skončil a Liam se vrátil. Smál se na celé kolo. Teda dokud opět neuviděl mě. Aspoň to mohl hrát před těma lidma. Protočila jsem očima. Šel se převléct do šatny. Chtěla jsem už odjet, vlastně jsem ani nechápala, proč jsem musela jet sem, když mě vůbec nepotřeboval. Asi si na mě prostě potřeboval vylít zlost nebo co. K mému neštěstí jsem zjistila, že jsem v šatně nechala kabelku, a tak jsem chtě nechtě musela jít za tím idiotem.

„Neučili tě klepat?" Rýpnul do mě. Nechápu, o co mu šlo.

„Tebe neučili nechovat se jak malé dítě a neutíkat od problémů jako zbabělec?" Už jsem to nevydržela. Cítila jsem, jak se mi valí krev do hlavy. Takhle se mnou nikdo jednat nebude, a už vůbec ne nějaký nafoukaný Liam Payne. Podíval se na mě se zvedlým obočím. To asi nečekal. Jeho reakce mě potěšila. „Jdu si jen pro kabelku. Neměl jsi mě sem tahat, když tě tak otravuju." Dodala jsem, jelikož na mě pořád zíral, a zvedla kabelku ze země. Bez toho, aniž bych mu věnovala jediný pohled, jsem kráčela ke dveřím. Najednou jsem k nim ale byla přitisknutá a uvězněna v Liamově sevření. Usmál se na mě a schoval mi neposedný pramínek vlasů za ucho. Přísahám, že nikdy v životě jsem nebyla zmatenější. Kmitala jsem očima ze strany na stranu a nevěděla, co říct. „Já..." Začala jsem, ale Liam mi věnoval něžný polibek a pohladil mě po tváři.

„Promiň."

„Co se to děje, Liame? Já to nechápu." Řekla jsem zlomeným hlasem.

„Jeden člen štábu je Denisin dlouholetý kamarád." Začal vysvětlovat. „Kdyby si všiml, že se nějak moc přátelíme..." Nedopověděl větu a povzdychl si. Vymanila jsem se z jeho sevření a ustoupila trochu stranou.

„Liame, tohle nemůžeme." Povzdychla jsem si.

„Já vím." Řekl Liam smutně. „Jenže..."

„Jenže co?" Zeptala jsem se nedočkavě, ale to už byl opět přisátý na mých rtech. Párkrát jsem zamrkala, aby se mi z očí ztratily slzy. Bylo mi to líto. Všechno. Viděla jsem, jak ho to trápí. Sám nevěděl, co chce. A byla to moje vina. Já jsem se mu připletla do života kvůli stupidnímu článku. Kvůli mé sobeckosti se to všechno hrozně zamotalo.

„Jenže tě nemůžu dostat z hlavy." Dokončil větu. „A... ani nechci." Dodal.

„Ale co Denise? Co chceš dělat?" Strachovala jsem se. Ne, ne, takhle to nejde. Nemůžu být holka, která rozbíjí vztah, to nepřichází v úvahu.

„Já..."

„Liame?" Ozval se Joe za dveřmi. Rychle jsme od sebe odskočili a snažili se tvářit nenuceně a přirozeně. Otevřel dveře a změřil si nás pohledem. „Můžeme jet, nebo...? Zeptal se.

„Jo, jasně." Kývl Liam hlavou a počkal, až Joe odejde. „Uvidíme se doma." Naklonil se ke mně a věnoval mi další polibek. Zůstala jsem tam stát jak opařená.

________________________________________________________________________________

Pohled Liama:

Když jsem dorazil domů, Rose už tam byla a připravovala něco v kuchyni. Usmál jsem se, když jsem vdechl tu úžasnou vůni, která se z ní linula. Chtěl jsem jí překvapit, tak jsem se po cestě stavil pro oběd. Tak hádám, že jsem ani nemusel.

„Ahoj." Pozdravil jsem ji a odložil tašky na linku.

„Ahoj." Odpověděla mi s úsměvem. Přišel jsem k ní a objal jí zezadu. Moc dobře jsem věděl, že dělám hroznou věc. Vždycky jsem nesnášel ty blbečky, kteří podváděli své přítelkyně. A teď jsem jedním z nich. Jenže jsem si prostě nemohl pomoct. Rose byla tak... Jiná. Cítil jsem se s ní sám sebou, za to s Denise jsem se poslední dobou cítil jako princ v zaučení. Věděl jsem, že si to musím nějak vyřešit. Prostě to skončit. Ale pro zatím...

„Copak to vaříš?" Zeptal jsem se a věnoval ji milion pusinek za krk. Bože, asi jsem do ní blázen.

„Carbonara." Odpověděla a zamíchala špagety v hrnci. „Kdes byl tak dlouho?"

„To je sranda, byl jsem nám pro oběd." Zasmál jsem se. Otočila se na tašky plné hotového jídla.

„Tak dneska budeme mít švédský stůl." Pokrčila rameny. „Doufám, že už dneska nikam nemusíme, jinak bych se tam asi musela dokutálet." Zahihňala se.

„Neboj, dnešek je jen náš." Zašeptal jsem jí do ucha, vysadil jsem jí na linku a začal ji líbat. „Ta zástěra mě fakt rajcuje." Řekl jsem mezi polibky. „Nechceš si nasadit ještě chňapky?"