The beginning of our end

Kapitola 46.

Sasuke otevřel své černé oči a unaveně zamžoural na hodiny. Byly tři ráno. To ovšem toho, kdo dole bouchal na dveře nejspíš nezajímalo.

Rozespale vylezl z postele.

Neměl tušení, kdo by to v tuhle hodinu mohl být. Neměl z toho však dobrý pocit. Kdo normální by taky ve tři ráno stál venku a klepal mu na dveře? I když to spíše znělo, jako by se sem někdo snažil urputně dostat. Ještě kdyby tu zbylo něco, co by mělo cenu ukrást...

Došel až ke dveřím do nichž onen rušitel nočního klidu nepřestával bušit.

"Naruto?" zamžoural svýma rozespalýma očima na blonďáka, "co tady-"

Jmenovaný ho však ani nenechal domluvit. Nahrnul se dovnitř. Popadl ho za triko a přitiskl ho ke zdi, zatímco se mu přisál na rty.

Sasukemu trvalo značnou chvíli, než se vzpamatoval.

"Poč-... co to děláš?" odtrhl ho od sebe, "přeskočilo ti?"

 "Sa-Sasuke," zamumlal blonďák lehce překvapen černovláskovou reakcí, ale pak se zase začal vesele culit, "chtěl jsem tě vidět."

"Ty jsi opilej?" mračil se na něj mladý Uchiha nechápající celou tuhle situaci. 

"Jenom takhle maličko," zašvitořil Naruto, zatímco mezi dvěma prsty naznačoval nepatrné množství. 

Sasuke protočil očima. Už na první pohled bylo jasné, že to přehnal. Ani by ho nepřekvapovalo, kdyby si k tomu alkoholu dal ještě něco. 

Naruto si však nepřišel povídat. Opět se nalepil na Sasukeho.

"Co to zas děláš?" zeptal se ho černovlásek lehce podrážděně, když mu modroočkova ruka zajela pod tričko.

"Chci si užít trochu zábavy," zašeptal mu podnapilým hlasem Naruto kamsi do krku. 

"Ty si se snad vážně zbláznil!" vyjel po něm a zastavil jeho ruku, "přijde ti normální si sem ve tři ráno nakráčet? To tě ani nenapadlo, že to asi nebude nejvhodnější čas? Vždyť, sakra, jsou tři ráno! Měl jsem být teď v posteli a spát!"

"Já vím, já vím," zamumlal blonďák s hlavou stále zabořenou do jeho krku, "chtěl jsem tě... zkrátka vidět."

"Proboha," zabrblal naštvaně, hned na to ale přivřel oči, když ucítil Narutův jazyk.

"Promiň.., ale potřeboval... jsem tě," mumlal mezi polibky, kterými obdarovával jeho obnažený krk.

"Přestaň," pokusil se ho Sasuke zastavit, než sám ztratí hlavu, ale na blonďáka to nemělo žádný účinek. 

"Nemůžu," zašeptal Naruto a přesunul se k černovláskovým rtům. Lehce se o ně otřel než se do nich naplno vpil. Černovlásek mu vyšel vstříc. 

I když byl na něj naštvaný, nedokázal odolat. Jediný polibek v něm vyvolával tolik pocitů. Jak moc ty rty miloval!

"Potřebuju tě... hned teď... Sasuke," šeptal modroočko mezi polibky nechávajíc černovláska akorát zmateného. 

"Co se stalo?" zeptal se, zatímco mu hleděl do tváře. Rozhodně byl pořádně opilý. V jeho očích však viděl ještě něco. Strach?

Naruto však neodpověděl. Znovu jej políbil, zatímco rukou opět zajel pod jeho triko. Nemohl si pomoct, potřeboval cítit teplo jeho kůže. 

"Nar-... Naruto," zamumlal černovlásek snažíc se osvobodit z jeho polibků, "přestaň... teď na to-.... není na to čas."

"Ale-" zaprotestoval modroočko, ale Uchiha jej chytil za tváře a rázně přerušil.