Kapitola 20.

737 74 15
                                    

"Vždycky, když na chvíli odejdu, musíš udělat nějakou pitomost," stěžoval si Gaara, "jako by nestačilo, že teď máme na krku tohle děcko."

Konohamaru jeho poznámku ignoroval. Jediný, co ho teď zajímalo, byl Naruto, na kterého se díval jak zpráskaný pes.

"Nic mi není," ošil se blonďák. 

"To vypadá na pořádnou modřinu," pokračoval Gaara dál a dotkl se Narutovy tváře. 

"Bacha," zasyčel bolestí. 

"Promiň, brácho," mumlal Konohamaru, "je mi to líto."

"Však to nic není," protočil Naruto očima, "jsem úplně v pohodě. Rozhodně vypadám furt líp jak ty, Gaaro."

Rudovlásek se na něj pobaveně zašklebil. Najednou si ale něčeho všiml a opět zvážněl.

"Podej mi ruku," zavelel.

"Brácho, ty krvácíš!" zakřičel zděšeně Konohamaru, když si také všiml zakrvácené dlaně. 

"Jenom jsem se pořezal o střepy, jak jsem sletěl na zem," začal Naruto, "nic to není."

"To je tvoje odpověď na všechno," zabručel Gaara a chytil ho hrubě za zápěstí, aby se mohl lépe podívat.

"Pozor," syčel blonďák, "trochu s citem."

"Budem potřebovat nějakej hadr, aby sis to mohl ovázat."

"Tady! Vem si tohle," vyhrkl Konohamaru a hned si začal sundavat šálu.

"Neblázni," krotil ho Naruto, "přece si ji nezničíš kvůli pár škrábancům."

"Počkej," zastavil ho i Gaara a zalovil v kapsách, "na, dej si na to kapesník, než seženu něco jiného. Pak ho vezmeš do nemocnice, Konohamaru."

"Cože?" vyhrkl blonďák, "přestaňte bláznit, oba dva, nic to není."

"Naruto," zamračil se rudovlásek, "chceš do toho snad chytit infekci a zhebnout v horečkách? Potřebuješ to vyčistit.. možná i pár stehů."

"Ale-"

"Já ho tam vemu a dohlédnu na něj!" přerušil ho Konohamaru. 

Naruto se podíval z jednoho na druhého. Neměl šanci je přemluvit. 

Povzdychl si. Věděl, že je to zbytečný. 

.

"Nepřeháníš to už trochu?" povzdychl si Sasuke.

"Má už dva dny teplotu," argumentovala Sakura s jejich dcerou v náručí, "chci, aby se na ni doktor podíval."

Černovlásek si znova povzdychl a ještě víc zaplul do židle, na které seděl. Štvalo ho to tady. Nechtěl tu být a ani se neměl jak zabavit.

Otočil se po své pravici. Na konci chodby byl vchod do nemocnice. Za pultem stáli sestřičky, co přijímali akutní případy. Teď se ale o něčem hádali s nějakým mladým klukem. Nerozuměl mu moc dobře o čem, ale zřejmě to bylo pro něj důležité, neboť zběsile rozhazoval rukama.

Už se chtěl otočit zpátky, když si všiml postavy stojící za ním.

"Naruto," vydechl překvapeně. 

To Sakuře neuniklo.

Taktéž se otočila za blonďákem, který svíral svojí levačku zabalenou do zakrvácené látky. 

"Uchihovi?" ozvala se náhle sestřička z otevřené ordinace.

Sakura hned vstala se Saradou v náručí, avšak černovlásek jako by vypnul. 

The beginning of our endKde žijí příběhy. Začni objevovat