Kapitola 12.

754 83 9
                                    


Sasuke se potichu vkradl do předsíně. Nechtěl, aby o něm hned věděla Sakura, i když jejich setkání bylo nevyhnutelné. K jeho smůle k němu však došlo mnohem dříve, než doufal.

"Kde si byl tak dlouho?" vyjela na něj jeho žena jen, co se objevila mezi futry do obýváku. 

"V práci," odpověděl stroze. 

"Je devět večer. Vím, žes v práci skončil v šest. Kdes byl zbytek dne?" skřížila si ruce na hrudi naštvaně. 

"Mluvilas s Itachim?" zeptal se jí narovinu. On byl jediný, komu vždy volala, když potřebovala něco na Sasukeho vyšťourat.

"To je jedno, kdes byl?" přešla jeho otázku. 

"Trochu jsem se bavil," přiznal Sasuke. 

"To já vím," zavrčela naštvaně. 

"Tak proč se teda ptáš?" protočil očima černovlásek, což ji ale akorát naštvalo ještě víc.

"Ino mi říkala, žes byl u nich v podniku. Chci vědět kdo byl ten kluk, s kterýms tam byl!" zvýšila hlas, "chovali jste se tam prej jako dvě nevychovaná děcka! Uvědomuješ si vůbec, jaké významné osobnosti tam chodí?! Chceš snad, aby si o naší rodině mysleli, že jsme nevychovaní burani?!"

"Jistě že ne," zamumlal Sasuke. 

"Tak kdo to byl?" zvýšila hlas ještě víc. 

"Um.. kolega z práce," zalhal rychle Sasuke. Samozřejmě jí nemohl říct, že je to kluk, kterého jednoho dne potkal prodávat se na ulici. To by s ní asi seklo.

"Kolega z práce? Odkdy se tam s někým takhle bavíš?" zatvářila se zmateně, avšak zdálo se, že to zbaštila. 

"No,.. je tu novej, tak jsem mu byl ukázat město," vymýšlel si dál, zatímco se na něj jeho žena mračila. 

"A to se neumíte ani jeden chovat?!" začala znovu naštvaně prskat kolem sebe.

"Trochu jsme to asi přehnali," přiznal Sasuke.

"Trochu? Chovali jste se prej naprosto nemístně," mračila se Sakura dál, "ale co je horší - tys tam vzal kluka, co sotva znáš, místo abys tam vzal mě? Víš kolikrát jsem tě prosila, abychom tam zašli?"

"Promiň," hlesl černovlásek. To bylo to jediné, co ho v tu chvíli napadlo říct, aby ještě nezhoršil situaci. 

"Taky jsem se podívala na náš účet," změnila Sakura téma a Sasuke hned věděl, kam tím míří. Nemluvně o tom, že to nazývala jejich účtem, i když on jediný z nich vydělával. 

"Můžeš mi laskavě vysvětlit kam najednou zmizelo tolik peněz?"

Sasuke mlčel. Co by jí taky mohl říct? Že je dává Narutovi na heroin?

"Sasuke, jenom dneska si vybral dvě stě dolarů! Už takhle na tom nejsme bůhvíjak a ty ještě vyhazuješ peníze!" rozkřičela se na něj.

"Dneska jsem to jídlo platil já," vysvětlí stroze Sasuke. 

"Za dvě stě? Ty si se zbláznil? A co ty další peníze?! To mu všechno platíš?!" křičela dál. Byla na něj velmi naštvaná a Sasuke se tomu ani nedivil. Vlastně měla pravdu. Jak ho mohlo napadnout vyhazovat tolik peněz, když je oni sami potřebují? 

Avšak byl přesvědčen, že je Naruto potřebuje víc. Oni měli kde bydlet, co jíst a Sarada mohla navštěvovat soukromou školku, zatímco Naruto stál každý den do večera venku na ulici jen v mikině. 

The beginning of our endKde žijí příběhy. Začni objevovat