The beginning of our end

Kapitola 9.

Společně dojeli tramvají až před univerzitu. Samozřejmě načerno.

"Je to támhle," kývl Naruto hlavou směrem k menšímu náměstíčku, které stálo před obrovskou budovou místní školy.

"Jo, já vím," zamumlal Gaara, zatímco si prohlížel lidi, co se poflakovali kolem.

"Já tu počkám," oznámil blonďák.

"Určitě? Ale když-," začal rudovlásek, ale byl hned přerušen.

"Gaaro, kdybych ho viděl, na místě bych ho zabil."

"Umm, dobře," kývl jmenovaný. Z Naruta čišela taková nevraživost, že by to snad doopravdy udělal.

"Poznáš ho?" zeptal se ho blonďák.

"Jo, takovej vysokej, hubenej... černý vlasy," začal s popisem Gaara. Naruto souhlasně přikývl, tudíž mu už nic nebránilo vyrazit a splašit nějaké zboží, aby nedostali absťák.

Prošel alejí směrem ke kampusu. Neodolal a ohlédl se za sebe, zda tam Naruto pořád je. Byl tam. Akorát k němu stál zády. Jako kdyby se na tu školu ani nevydržel dívat. Tyhle myšlenky však Gaara rychle pustil z hlavy, neboť už byl na místě.

Kolem procházelo spousta studentů. Někteří seděli venku na lavičkách či římsách. Nebylo divu, že tolik lidí vylezlo. Bylo hezky. Člověk by skoro zapomněl, že za chvíli bude prosinec.

Pohledem těkal z jedné postavy na druhou. Hned rozeznal všechny kšefťáky od obyčejných studentů. A taky našel toho, koho hledal. Stál až úplně vzadu ještě s jedním týpkem velkým jak hora. V životě snad Gaara neviděl větší gorilu.

"Čus," pozdravil, když k nim došel.

Černovlásek se na něho bezeslov podíval.

"Něco sháním," začal Gaara potichu, "slyšel jsem, že máš dobrý zboží."

"Hmm," změřil si ho onen černovlásek svým stejně temným pohledem, "ty mě sice znáš, ale já nemám tušení, kdo jsi ty, příteli."

"Jsem od Naruta," vysvětlil rudovlásek. To hned přitáhlo jeho pozornost.

"Naruta?" zopakoval překvapeně.

"Jo, potřebujeme nějaký čistý háčko," pokračoval Gaara, ale nezdálo se, že by ho někdo poslouchal.

"A kde je?" rozhlédl se černovlásek, "není tu s tebou?"

"No-"

"Proč nepřijde sám, když potřebuje háčko?" opět ho přerušil.

"On.. on teď nemá čas. Dohodli jsme se, že mu to vemu," vysvětlil Gaara.

"Aha," usmál se černovlásek, "to jsem rád, že má Naruto takového dobrého kamaráda."

"Um, jo..," zamumlal Gaara. Byl z toho jeho falešnýho úsměvu nervózní. Už chápal, proč se s ním Naruto nechtěl vidět. Působil jak psychopat bez emocí. A ke všemu měl hned za zadkem tu gorilu, co by Gaaru poslala k zemi raz dva.

"Ale copak, že jste se rozhodli nakoupit zrovna u mě? Nikdy předtím jsem vás tu neviděl," vyptával se dál.

"No, na West Hill byla razie.. dneska tam už nic neseženem," pokračoval Gaara a snažil se znít normálně.

"Ah, to je škoda," řekl naoko smutně černovlásek a dál se usmíval tím svým falešným úsměvem.

"Hele, mám dost peněz-," zkusil na to jít Gaara jinak, ale moc mu to nepomohlo.