The beginning of our end

Kapitola 23.

"Sasuke?" ozval se nejistě Naruto, který se objevil ve dveřích.

Nohy se mu ještě lehce třásly, ale už se aspoň dokázal postavit.

"Odvezu tě domů," pronesl černovlásek, zatímco zahodil cigaretu.

"Um..," přikývl Naruto.

Dál už ani jeden z nich nic neříkal.

Beze slova došli k Sasukeho autu, do kterého následně nasedli.

Naruta sžíraly výčitky. Nechtěl ho takhle vyděsit.

Vůbec nepřemýšlel. Byl jak robot. Myslel jen na háčko. Nic jiného pro něj v tu chvíli neexistovalo. I když se snažil přetvařovat, že je něco víc, pořád byl jenom obyčejnej feťák. Stejnej jako všichni ostatní.

A teď to věděl i Sasuke...

Bylo mu ze sebe samého trapně. Choval se jak největší zoufalec.

Nejeli dlouho, Narutovi to však přišlo jako věčnost. Za celou cestu nepadlo ani jediné slovo.

Zastavili před starou bytovkou.

"Um.. díky za odvoz," zamumlal Naruto nervózně.

"Hm," kývl černovlásek hlavou. Očima stále hleděl dopředu. Ani se na něj nepodíval.

Blonďák už dál nic neříkal a vystoupil. Cítil se ještě hůř. Sžírala ho vina za to, co se stalo.

Sasuke se rozjel pryč. Naruto ještě chvíli hleděl za jeho autem, dokud mu nezmizelo z dohledu. Studený vítr se mu zarýval pod kůži, sotva to ale vnímal. Dlouze si povzdychl. Otočil se na budovu za sebou. Zvenku působila obyčejně jako každá jiná, vevnitř to byla ale díra. Díra plná největší spodiny společnosti.

Vlezl dovnitř. Vyšel schody v naprosté tmě. Každý normální člověk by se na nich s největší pravděpodobností přizabil, pro Naruta to však byl každodenní chleba.

Došel ke dveřím od bytu. Na chodbě poblikávala žlutá žárovka, jež na zdech zanechávala různorodé stíny.

Pomalu otevřel. V tu chvíli mu málem spadla čelist překvapením, když spatřil osobu rozvalující se na gauči.

"Gaaro!" vyhrkl zmateně.

"Naruto!" vyskočil na nohy jmenovaný, "všude jsem tě hledal!"

"Co tady sakra děláš?" nechápal blonďák.

"Pustili mě, tak jsem tě šel hned hledat."

"A tos mě hledal na tom gauči?" pozvedl obočí Naruto a konečně vešel dovnitř.

"Jistě že ne," ohradil se Gaara, "jen co mě ti fízlové nechali jít, jel jsem zpátky na West Hill, ale nebyls tam."

"Jasně, že nebyl! Potřeboval jsem háčko a všechny prachy jsem dal tobě!" zvýšil naštvaně hlas, "doufám, že sis je aspoň pořádně užil."

"Nebuď hned naštvanej," snažil se ho krotit Gaara, ale nebylo mu to k ničemu.

"Víš jakej jsem kvůli tobě měl absťák?!" zavrčel Naruto.

"Teď si ale v pohodě, ne?"

Blonďák se ušklíbl. Prej v pohodě... Skoro měl chuť se tomu zasmát. Málem se už ani neprobudil a ke všemu se to podělalo se Sasukem. Ale jistě, je v pohodě. 

"Seš celej od krve," všiml si najednou rudovlásek rukávu od mikiny, kam si předtím utřel Naruto nos. 

"Nestarej se," odbyl ho.