The beginning of our end

Kapitola 1.

Pořád mu v hlavě zněla její slova. Zase se pohádali.

Nerad se s ní dohadoval. Za tu dobu, co spolu byli, si už zvykl raději zmizet. Bylo to jednodušší, než se s ní celou noc hádat.

Bylo mu fuk, že je skoro jedenáct večer. Nasedl do svého luxusního auta a odjel tak rychle, jak to jen šlo.

Naštvaně drtil volant ve svých rukách, zatímco sledoval červenou na semaforu. Krev v něm vřela. Dneska ho vytočila zase úplně k nepříčetnosti.

"Kurva!" zakřičel vztekle a praštil do volantu, když ne a ne skočit zelená.

Zase mu vyčítala spoustu věcí. Nenáviděl, když se mu snažila do všeho mluvit. Ona by mu nejraději řídila celý život a to nemohl vystát.

Potřeboval ze sebe ten vztek dostat. Chtěl něco rozmlátit. Jenže jeho auto za půl mega nepřipadalo v úvahu.

Konečně skočila na semaforu zelená. Sešlápl plyn a bez ohledu na povolenou rychlost se hlasitě rozjel do protější ulice.

Projížděl bezcílně městem stále plný neutichající zloby, když se mu v hlavě zrodil nápad.

Byl na úplně druhé straně města než bydlel.

Zatočil doleva.

Za chvíli dojel na okraj města. Byla tu ta nejchudší čtvrť, co mohl člověk ve městě najít. Nedaleko byl celkem rozlehlý park. O ten mu ale nešlo. Moc dobře věděl, že tu v okolí pobývají feťáci, co si na fet vydělávají mimo jiné prostitucí. O téhle čtvrti se šuškalo, že na rohu mezi Gold Evenue a Long Bringe šlapou chodník prostituti.

A opravdu. Jen co se k téhle vyhlášené oblasti přiblížil, spatřil několik postav stojících u krajnice. Jeho černé oči těkali z jedné postavy ke druhé. Přibrzdil u chodníku a stáhl okénko. Hned u něj stál mladý kluk s kaštanově hnědými vlasy. Byl bledý a velmi štíhlý. Už od pohledu bylo jasné, že v něčem jede.

"Nastup," zavelel. Ten mladý prostitut se jen usmál a hned seděl na sedačce spolujezdce.

"Co to bude?" zeptal se po chvíli ticha, ale odpovědi se nedočkal. Nedůvěřivě se podíval na svého zákazníka. Měl černé vlasy, černý chladný pohled a mohlo mu být tak kolem pětadvaceti. Co ho ale víc zaujalo, byl snubní prsten na jeho ruce.

Drobně se pro sebe usmál. Další chlap, co po večerech utíká od rodiny za kluky.

"Zatoč doleva, tam je dobrý místo," ukázal hnědovlásek na odbočku.

Po chvilce dojeli k parku. Byla tam slepá ulice, která na jejím konci ústila do pěší stezky. Stála tu jedna posprejovaná lavička a jediná lampa, co každou chvíli poblikávala. Okolí bylo neudržované a všude se váleli prázdné lahve a jiné odpadky. Sem tam člověk mohl najít i injekční stříkačky od feťáků. Nebylo divu, že tenhle park chátral a nikdo sem nechodil.

"Tak co chceš-" začal mladý prostitut, když jeho zákazník zastavil u kraje. Ani to nestihl doříct, když dostal ránu do obličeje. Překvapeně vykřikl, ale hned schytal další. Z nosu se mu okamžitě spustila krev. Chtěl rychle z auta vypadnout, ale černovlásek ho silně držel za triko, zatímco druhou rukou mu uštědřoval další ránu. Nebohý hnědovlásek kolem sebe zoufale máchal rukama ve snaze ho odstrčit. Nedařilo se mu to. Dostával ránu za ránou. Mlátil ho jako smyslů zbavený. Naštěstí po chvíli černovlásek svůj stisk povolil a tomu druhému se povedlo osvobodit. Otevřel dveře od auta a doslova vypadl na zem, jak se snažil odtamtud co nejrychleji zmizet. Mladý prostitut se hned vyhrabal na nohy a rozutekl se pryč. Obličej mu natékal, krev měl snad všude, ale bolest kvůli šoku vůbec nevnímal. Srdce mu bušilo tak rychle, div mu nevyskočilo z hrudi.

Řidič na nic nečekal a hned zabouchl dveře u spolujezdce.

Na tváři mu hrál lehký úsměv, když odjížděl od parku. Měl pocit, jako by z něho spadla obrovská zátěž. Hlavu měl čistou a i nálada se mu o dost zlepšila. Toho prostituta mu nebylo líto ani v nejmenším. Stejně to byl jen feťák co klesl tak hluboko, že musel prodávat sám sebe, aby měl na trochu fetu.

Vybil ze sebe tu zlost a to bylo to jediné na co teď myslel.

Ještě chvíli se projížděl po městě, než se vrátil domů. Všude byla zhasnutá světla a domem se rozlévalo ticho. Potichu se vkradl do ložnice, kde spala jeho žena, se kterou se před víc jak hodinou chytl. Lehl si vedle ní jako kdyby se nic nestalo a bez výčitek svědomí usnul.

Uběhnou čtyři dny a už se zase hádají. Není to ale nic neobvyklého. Hádky jsou skoro na denním pořádku. Teď se ale opět pořádně chytli. Žena na něho křičí, zatímco on jen zatíná pěsti.

Nikdy na ni nekřičel zpátky.

"Sasuke, kam to jdeš?!" křičí a lepí se na svého manžela jak stín. Ten jí ale neodpovídá a s klíčky od auta rychle seběhne schody. Pořád na něho něco křičí, ale to ho nezastaví. Nesnáší, když se s ní musí hádat. Zabouchne za sebou dveře. Rychle otevře garáž a nasedne do svého auta.

"Kurva!" praští do volantu. Vztek se mu rozlévá po celém těle. Znovu si praští. Má chuť celé auto, snad i celý dům, rozmlátit.

Vždycky vztek před svou ženou dusí v sobě. Nikdy na ni nevyjel. Nikdy na ni nekřičel.  Snaží si zachovat chladnou hlavu kvůli malé Saradě, jejich dceři. Nechce, aby jejich hádkami tolik trpěla. Za ta léta se naučil během hádek zmizet. Je to tak lepší. Aspoň už za nimi Sarada nechodí ubrečená a neprosí je, aby se přestali hádat.

Vztekle strčí klíčky do zapalování a nastartuje. Ví přesně kam pojede.

Tam, kde ze sebe ten vztek zaručeně dostane.

Opět zastaví u krajnice v téhle špinavé čtvrti plné podivínů, feťáků a dalších ztracených existencí. Zastaví hned vedle nějakého vysokého černovlasého kluka. Ani se neobtěžuje se stažením okénka, jen na něho mávne, aby vlezl dovnitř. Kluk to pochopí a nastoupí.

"Sex za 25 dolarů, rukou za 7," diktuje si ceny jen co se rozjedou pryč.

Sasuke na něho hodí jen posměšný úšklebek.

Ta cena je směšná.

Na druhou stranu je to feťák. Je vyhublý, ruce jak dvě špejle poseté strupy od vpichů. Heroin. Taková troska si asi ani víc účtovat nemůže.

Dojedou na stejné místo jako minule.

"Sex za 25-" opět začne mluvit o ceně, když ho umlčí pěst. Celý scénář se opakuje. Rána střídá ránu. Skoro jako by Sasukeho popadl amok. Ten chudák se ani nezmohl na odpor. Jen se marně snažil rukama chránit si obličej.

Rána do nosu. Do brady. Do tváře.

Netrvalo to dlouho. Přestal ho mlátit, když ze sebe vybil všechen vztek. Prostitut toho hned využil, otevřel dveře a doslova vystřelil z auta. Dokonce při svém útěku zakopl a spadl na zem. Sasuke se začal smát, když viděl, jak se neohrabaně a hlavně co nejrychleji zvedl a znovu se rozeběhl pryč.

Nastalo ticho. Sasuke se pro sebe samolibě usmíval. Měl pocit, že z něj opadlo obrovské břemeno. Cítil se jak znovuzrozený. Pochopitelně svého činu nelitoval. Pro něj to byl jen feťák na heroinu.

Každý týden psali v novinách o těch, co se předávkovali heroinem. Bez takových v tomhle městě stejně bude líp. Byli to jen zbytky lidských existencí, bez špetky sebeúcty, co se prodávaly za prachy, kradly co se dalo a nakonec chcíply na špinavých záchodech s jehlou v ruce.

Ne, pro takové lidi opravdu žádnou lítost necítil.

Zavřel dveře od spolujezdce. Na kožené sedačce byly kapky krve. Zase bude muset vyčistit auto, než půjde spát. Dlouze si zívl. Začínal být unavený. Raději nastartoval a rozjel se domů. Čím dřív to bude mít hotové, tím dřív může jít spát.