The beginning of our end

Kapitola 43.

Zase ta dobře známá ulice. U krajnice postávající zbytky lidských existencí s prázdnými pohledy. Čekající na zákazníky, aby mohly přežít další den. 

Naruto je nenáviděl. Sám moc dobře věděl, že jsou to jen chudáci, ztracené duše bez snů a budoucnosti, ovšem nedokázal je litovat. Nesnášel je. Nejspíš proto, že při pohledu na ně viděl sám sebe. Byli jak zrcadlo, co mu denně připomínalo, jak hluboko klesl. 

"Tady se vůbec nic nezměnilo," pronesl potichu, spíše sám pro sebe. 

"A co bys za tejden chtěl?" odpověděl mu Gaara, co si zrovna zapaloval cigaretu. 

"Hm," zahučel blonďák jenom. Co taky čekal? Tohle byla konečná zastávka, tady lidi čekali leda tak na smrt. 

Jedna věc však byla jiná - aniž by si to Naruto uvědomoval, byl to on, kdo se změnil. Díky týdenní péči u Sasukeho přibral pár kil, co schovala jeho dříve vyhublou postavu. Stejně tak se mu vrátila i zdravá barva do tváře. Na první pohled ani nepřipomínal feťáka. Na to vypadal až moc zdravě. Bohužel byla jen otázka času, než to háčko opět vrátí do původního stavu.

"No, něco bych asi měl," ozval se po chvíli rudovlásek.

Modroočko se na něj se zájmem otočil. 

"Lee mě předevčírem požádal o ruku."

"Cože?" vyhrkl Naruto překvapeně a vytřeštil oči, "on tě... počkej, on tě vážně..?"

Vůbec tu informaci nemohl pobrat. Zato Gaara jen ledabyle popotahoval z cigarety jako by o nic nešlo.

"To jde? Myslím jako chlap s chlapem..," zeptal se blonďák pořád ještě vykolejený.

"Ale jo, říká se tomu registrovaný manželství nebo tak nějak," pokrčil nezaujatě rameny, "je to v podstatě to samé."

"A... a cos na to řekl?"

Gaara se na něj podíval jak na idiota. Jako kdyby byla odpověď na tuto otázku tak zřejmá, že nemělo cenu se vůbec ptát.

"Poslal jsem ho do háje, jak jinak," protočil očima, "chtěl, abych se k němu nastěhoval a přestal s háčkem."

"Aha..," vydechl Naruto, "a tys to odmítl? Proč proboha?"

"Protože si ho vzít nechci?" znova popotáhl z cigarety, zatímco na něj hleděl jak na blázna, "si myslíš, že chci přestat fetovat a stát se nějakou ženuškou v domácnosti?"

"Já myslel, že Lee je fajn."

Rudovlásek opět protočil očima.

"Tak si ho vem sám. Můžem mu dělat služku a roztahovat pro něj nohy."

Místo odpovědi se blonďák na něj jen zašklebil. Ona myšlenka mu však uvízla v hlavě. Takže chlap si může vzít jiného chlapa? O tom ani nevěděl. Takže - čistě teoreticky - existuje možnost, že by si mohl... jednou... Sasukeho...

Do tváří se mu nahrnula všechna krev. Byl rudější než rajče. Jen myšlenka na to ho přiváděla do rozpaků.

Gaara si toho hned všiml a potřetí protočil oči v sloup. 

Naruto se raději otočil na druhou stranu. Neměl náladu poslouchat nějaké uštěpačné poznámky na svůj účet. 

Na tváři mu však ruměnec zůstal. Nemohl si pomoci. Ať byla ta myšlenka sebenaivnější a sebedětinštější, stejně ji nemohl dostat z hlavy. Představa, že by si ho možná jednou vzal a zůstali by spolu... Bylo to šílené a tak nepravděpodobné, přesto si tu vizi v sobě držel. Připadal si hloupě, že sní o něčem takovém, ovšem na tváři mu hrál drobný úsměv.