The beginning of our end

Kapitola 21.

Byl slunečný den. Naruto seděl v parku a sledoval bílý sníh odhrabaný podél cest, jež zářil pod tíhou zlatavých slunečních paprsků. 

Bylo krátce po poledni. Kolem něj se míhali různí chodci. Někteří spěchali z oběda zpátky do práce, jiní se jen tak procházeli a zabíjeli čas nudného, zimního odpoledne. Jeho však nejvíce zaujala žena s malým dítětem, co se k němu pomalu blížila.

Tiše je pozoroval. Sledoval ono dítě, jak kusem klacku něco rylo do sněhu, zatímco jeho matka se pomalu vzdalovala. Za chvíli se však otočila a nejspíše na něj něco zvolala, neboť nechalo všeho a rozeběhlo se s úsměvem za ní. 

Nebylo to nic neobvyklého, avšak Naruta to upoutalo. V hlavě se mu rodilo spousta myšlenek. Spousta otázek.

Dětský smích dolehl až k jeho uším.  Najednou se u nich objevil starší muž.

Jak by to asi vypadalo, kdyby jeho rodiče nikdy neumřeli?

Kdyby nikdy nevyrůstal v děcáku?

Sledoval tu šťastnou rodinku. 

Jak moc by se jeho život změnil?

Bral by pořád háčko? 

Zkusil by ho vůbec někdy?

Matka. 

Otec.

Ta slova pro Naruta nic neznamenala. A přesto by mohla změnit celý jeho život.

Co by dnes dělal, kdyby se netopil v drogách?

Byl by úspěšný?

Bohatý?

Byl by šťastný..?

Smích. Pořád se smáli. Lhal by, kdyby tvrdil, že jim nezáviděl. 

Už si ani nevzpomínal na dobu, kdy nemusel řešit drogy a peníze.

Ne. Spíš vzpomínat nechtěl. Před háčkem bylo jen jedno - děcák. 

"Jsem tu," vytrhl ho z myšlenek Gaarův hlas, který se právě vrátil od svého zákazníka. 

"Hm," kývl Naruto hlavou.

"Ta zima mě štve," posadil se vedle něj rudovlásek, "obchody vůbec nejdou."

Blonďák se pobaveně ušklíbl. Obchody - tak tomu říkal. Asi mu to šlo přes jazyk lépe než slovo prostituce.

"Vánoce šli, všude bylo dost zoufalců, kteří si neváhali připlatit... ale teď?" mumlal Gaara, "zalezli do těch svých děr a zase tu není ani noha."

"Hm," zahučel Naruto jenom. Neměl teď zrovna náladu poslouchat jeho stěžování. Sám moc dobře věděl jak moc špatný to pro ně je.

"Být nám šestnáct, tak bychom od sebe museli ty teplouše odhánět," pokračoval Gaara, "zkurvení úchylové.., člověk by z nich blil, když je vidí, jak se plazí po všem, co vylezlo základku."

"Náct už nám ale není," zabrblal blonďák s pohledem upřeným kamsi za obzor.

"Škoda," vydechl rudovlásek, pak se ale otočil na svého společníka, "co je to s tebou? Kašle snad Sasuke na předehry?"

"Sklapni," střelil po něm Naruto vražedným pohledem.

"Měl by ses na něj vykašlat," pokračoval Gaara, "nemá cenu se s ním bavit, pokud z toho neplynou prachy."

"Kdo se tě prosil o rady?" zavrčel blonďák. 

"No, vídáš se s ním už pár dní a ještě si nedostal ani dolar," protočil očima rudovlásek, "fakt nechápu, co od toho čekáš."