The beginning of our end

Kapitola 10.

"Ahoj, Sasuke," zazubil se na černovláska Naruto, když k němu nastoupil.

"Ahoj," pozdravil jmenovaný, "doufám, že už máš pořádnej hlad."

"Jedeme na ty tvoje úžasný špagety?" zasmál se blonďák krátce, zatímco sledoval, jak odjíždějí od Gold Evenue. 

"Uvidíš, žes lepší neměl," usmál se drobně Sasuke.

"Ne že by cokoliv nebylo lepší než to, co nám podávali v děcáku.. nebo to co vaří Gaara," odvětil Naruto a krátce se zasmál.

Společně dojeli do centra, kde to Sasuke nechal na veřejném parkovišti.

"Budem muset jít kousek pěšky, parkování v centru je fakt hrůza," postěžoval si Sasuke, když společně vystoupili. 

"V pohodě," usmál se Naruto. Na chození pěšky byl zvyklej. Jinak se dostat na Gold Evenue ani nešlo. 

"Naštěstí znám zkratku přes park."

"Hmm," protáhl Naruto. Věděl přesně o čem Sasuke mluví, on sám by to ale parkem nikdy nenazval, neboť to byla jen alej stromů s klouzačkou pro děcka uprostřed.

"Co?" nechápal černovlásek.

"Chodíš tamtudy často?" zeptal se ho, což Sasukeho ještě víc zmátlo. 

"No, ani ne.., proč?"

"Není to zrovna nejbezpečnější místo takhle večer," vysvětlil Naruto, nicméně oba se už vydali na cestu.

"Neříkej mi, že se bojíš," utahoval si z něj Sasuke.

"Jistě že ne," odvětil pobaveně, "ale ty bys měl."

"Proč?" nechápal černovlásek.

"Protože nejspíš nevíš, co se tu po nocích děje,.." odpověděl tajemně.

"Jako co?" stále nechápal.

Naruto ale už nic neříkal, neboť oba právě do zmiňovaného parku vešli. Sasuke se zadíval na jeho tvář. Tvářil se neutrálně, což k jeho věčně veselé povaze vůbec nesedělo. Rozhlédl se kolem sebe. Byli tam sami, ale i tak byl trochu nervózní. Hlavně kvůli Narutovým řečím. Toho si blonďák samozřejmě všiml.

"Už máš strach?" zeptal se ho s potutelným úsměvem.

"Ne, ale nahlodal si mě," zamračil se černovlásek. 

"Ále, zase se mračíš? Vždycky se ti tady udělá vráska, když se takhle ksichtíš," usmál se Naruto a položil si prst mezi obočí. 

"To není pravda," bránil se Sasuke.

"Ale jo, tady," šťouchl ho Naruto přesně tam, kam předtím ukazoval, "ale neboj se, holky na to určitě letěj."

"Myslíš?" zeptal se černovlásek.

"Asi jo," pokrčil Naruto rameny, "říkals, žes byl vždycky u holek populární, ne? A vzhledem k tomu, že se mračíš furt.."

"Hele," strčil ho Sasuke do ramene.

"No fakt! Vždycky vidím ten tvůj zamračenej obličej přijíždět v tom tvým supr autě," zasmál se Naruto. 

"No,.. to máš možná pravdu," přiznal Sasuke a zkusil se drobně usmát. 

Naruto se taky usmál. Veselej Sasuke se mu přece jen zamlouval víc. 

"Ty jo, tady to vypadá dost draze," poznamenal blonďák, když konečně dorazili do restaurace. 

"Nikdy jsi nebyl v takovémhle podniku?" zeptal se ho Sasuke, zatímco si sundaval kabát.