Unbelievable |Starker, Pepperony|

B jako Budoucnost

„Odpusť, Petere."

„O čem to mluvíte, ta věc se mě zatím ani nedotkla!"

„To jo, máš pravdu... no ale... o to ani nešlo."

Peter vyšel na ulici, aby působil klidně, ale jakmile si byl jist, že je mimo Tonyho dohled, dal se ihned do běhu. Zastavil se až za rohem v malé uličce, kde se zády opřel o cihlovou zeď a snažil se uklidnit splašené srdce.

„Pomoc! Jsem tady dole! Nemůžu ven! Nemůžu– nemůžu se hýbat...!"

Podlomila se mu kolena a skončil na špinavé zemi. Zajel si rukama do vlasů a zatahal za ně. To se mi snad jenom zdá, pomyslel si. Doufal, že takhle ho Tony nikdy neuvidí. Že tohle před ním dokáže skrýt. Přestože sám Tony přednedávnem trpěl post traumatickým stresem a jistě by Petera pochopil, nechtěl mu zbytečně přidělávat starosti. Navíc by jistě požadoval vysvětlení.

Opřel si hlavu. Do háje, vždyť přece tím výtahem jezdil pravidelně, jaká byla šance, že se něco takového stane a jeho tak snadno přepadne úzkost? Modlil se, aby Tony vyhověl jeho přání a vymazal celou příhodu s výtahem z paměti. Netušil, že jeho milý právě teď přechází po svém obývacím pokoji a bojuje s nutkáním zvednout telefon a zavolat mu.

Zíral na hodinky na levé ruce a počítal, kolikrát jeho srdce za minutu udeří. Když se dostal na požadované číslo, pomalu se postavil a tentokrát se už pomalejším krokem vydal k metru. Na houpání se po sítích ho přešla chuť.

─── ⋆·˚ ༘ * ⋆·˚ ───

„Jaký byl večírek?" zeptal se s úsměvem Tony, když se se svou přítelkyní, která domů dorazila před pár minutami, přivítal a pomáhal jí z dlouhého kabátu.

„Báječný," vydechla. „Představ si, že tu potvoru Emmu opustil manžel." Tiše se radovala z cizího neštěstí. „Dlouho ji podváděl, aniž by si toho všimla... no věřil bys tomu? Každopádně mi už nemůže dál neustále předhazovat, jaký má pohádkový život." Obrátila se k Tonymu. „Mnohem raději bych ale byla tady s tebou." Přistoupila k němu a objala jej. „Také mám pro tebe novinku," uculila se a Tony jen naklonil hlavu na znamení, že má jeho plnou pozornost.

„Víš, nejsem si jistá, jak přesně to mám podat," culila se a zhluboka se nadechla, „jsem těhotná," vydechla. A byla to právě tato dvě jednoduchá slova, která Tonyho zasáhla přímo do srdce jako ostrý šíp. Svět kolem se zpomalil. A pak jako by se zcela zastavil. Stál jako kůl v plotě s otevřenou pusou; vtom si vzpomněl na Petera. Jeho malého roztomilého Petera plného života. O budoucnosti jejich románku příliš – spíš vůbec – nemluvili. Bylo to tak lepší.

Vzápětí se dal svět znovu do pohybu. 

„Promiň, můžeš to prosím zopakovat?"

─── ⋆·˚ ༘ * ⋆·˚ ───

Peter se na posteli mohl převalovat, jak chtěl, ze samého zoufalství dokonce zkoušel počítat ovečky, což vzdal ve chvíli, kdy se dostal k tisícovce, ale spánek se mu vyhýbal velkým obloukem. Celý rozmrzelý se posadil a vstal. Musí si pročistit hlavu. Svlékl si pyžamo a začal se soukat do obleku Spider-mana, který schovával v batohu u postele. Nevěděl, jak dlouho bude pryč, takže pro jistotu, kdyby May náhodou cítila potřebu ho zkontrolovat, strčil pod deku pár polštářů. Po pečlivém přezkoumání usoudil, že je scéna připravena a opatrně a co nejtišeji vylezl oknem na požární schodiště.

Všechny cesty vedou k Tonymu, a tak chlapec nakonec skončil na vrcholu budovy sousedící se Stark Tower. Pomocí speciálního vidění svého obleku očima přejížděl po obrovských oknech věže a hledal, jestli Iron mana někde náhodou nezahlédne. Už to chtěl vzdát a pokračovat v bezcílném houpání se po sítích, když Tonyho letmo zahlédl... s Pepper. Něco mu vyprávěla a chlapec si okamžitě všiml, jak Tonyho tvář zkameněla, než cosi odpověděl a žena kývla. Peter ji pochopitelně neslyšel, ale Tony se vzápětí rozzářil, vzal ženu do náruče a začal se s ní točit.