Unbelievable |Starker, Pepperony|

U jako Udělej to pro mě

„Prokristapána, Petey, je to sotva pár vteřin, co Pepper odešla," rozesmál se Tony, „co kdyby se vrátila?" Jakmile se totiž ozval hlas Friday oznamující, že auto s Happym a Pepper opustilo areál, Peter po Tonym, který zrovna stál za barem a chystal se nalít si sklenku whiskey, prakticky skočil.

„Seš snad nějakej nadrženej puberťák?" smál se Tony dál. Mladík s falešnou nevinností pokrčil rameny jako by vůbec netušil, o čem muž mluví, a natáhl se pro jeho ruku, propletl si s ním prsty a vedl ho k ložnici. Muž cestou ještě stihl mladíka natisknout na zeď chodby a spojit jejich rty. Peter zatlačil na jeho hrudník a muž pod tlakem chlapcova těla začal couvat. Odtáhli se od sebe až ve chvíli, kdy Tony z neznámého důvodu zasyčel bolestí.

„Co je?"

„Klika."

„Promiň."

Starší byl na posteli jako první a chlapec se k němu připojil jen o pár setin vteřiny později. Po čtyřech dolezl k Tonyho klínu, na který si obkročmo sedl. Ihned na svých stehnech cítil mužovy ruce, než přejely po jeho zádech až ke krku a zastavily se v kudrnatých vlasech, za které zatahaly, čímž bruneta donutily zaklonit hlavu a zcela odhalit krk. „Chyběl jsi mi," zasténal Peter, když se na něj Tony přisál jako nějaký upír – při čemž si dával pozor, aby po sobě nezanechal žádnou značku – a začal u toho chlapci rozepínat džíny. Pak se konečně znovu dostal k jeho rtům. Chlapec nespokojeně zakňučel, když se museli od sebe na chvíli odtáhnout, aby mu Tony mohl přes hlavu přetáhnout mikinu a hned po ní i tričko. Samou nedočkavostí začal kroutit boky a cítil, že jej něco začíná tlačit. Tony tiše zamručel a položil ruce na Peterův pas, čímž začal jeho pohyby řídit. Peter přejel dlaněmi po Tonyho hrudi a rozepnul pár horních knoflíků jeho světlé košile.

„Jsi nádherný," šeptal druhý a nepřestával Petera líbat, „nezasloužím si tě." Peter zavrtěl hlavou a zatáhl za límec mužovy košile.

„Tohle, tohle je trochu nefér, nemyslíš?" Tony se usmál a znovu se natiskl na mladíkovy rty nechávaje ho rozepnout jeho košili úplně, zatímco chlapcovy boky se po celou dobu pohybovaly.

─── ⋆·˚ ༘ * ⋆·˚ ───

„Vážně jsem usnul?" zeptal se rozespalý chlapec ležící na břiše, přinutil se pootevřít víčka, když zvedl hlavu z polštáře, z něhož mu přišlo, že je lehce cítit Peppeřin parfém.

„Tak dobrej sex by vyčerpal každýho," usmál se Anthony, přesto, že to Peter nemohl vidět, a prsty lehce přejel po vystouplých obratlích uprostřed mladíkových holých zad a rty zezadu políbil chlapcův krk.

„Mmm... kolik je hodin?" přetočil se na záda a rukou si mnul oči.

„Za deset půl sedmý."

„Cože?!" Najednou byl zcela vzhůru a na nohou.

„V klidu, Pepper ta sešlost se spolužačkama z vejšky končí až za hodinu a než sem dojede..."

„Jenže já měl bejt doma před půl hodinou, víš?" pobíhal chlapec po místnosti jen ve spodním prádle. „May na poslední chvíli přesunuli směnu– kde mám kalhoty?"

„Tady," zvedl je muž ze země vedle své strany postele a hodil mu je. Pak už jen nečinně seděl a sledoval pohyby mladšího bruneta, který si spěšně zapínal opasek na džínách a přes hlavu přetáhl tričko. Chvíli byl v pokušení mu oblečení poschovávat, když ještě spal, což už také párkrát udělal.

„Tak ahoj," přešel k němu mladík a chystal se políbil ho na čelo, ale Tony jej chytil za zápěstí a stáhl zpět k sobě do peřin.

„Nemám rád, když takhle musíš odejít," řekl. Zabořil prsty do Petrových kadeří a přitáhl si ho k hladovému polibku, divokému, majetnickému. Peter vydal překvapený zvuk, ale bez váhání pootevřel ústa, aby do nich Tonymu umožnil přístup.

Nakonec se přeci jen vymanil z Tonyho pevného sevření a rozběhl se k výtahu. Tony se za ním přihnal, že jej vyprovodí a společně nastoupili. Stříbrné dveře se zavřely a výtah se rozjel. Pustili se do nové diskuze, když vtom zablikala světla a oba muže obklopila černočerná tma. Tony se lekl, když Peter vedle něj vyjekl a ozvala se menší rána, která naznačovala, že se mladík zhroutil k zemi. Vzápětí jako by slyšel tichý pláč.

„Petey," zeptal se ustaraně. Klekl si a ve tmě našel chlapcovy ruce. Třásly se. Vzal je do svých a pevně stiskl na znamení, že je tady s ním. „Petey, co se děje? No tak, mluv se mnou, prosím," naléhal. Výtah se mezitím dostal na vybrané patro a dveře se s cinknutím otevřely. Chlapec se Tonymu okamžitě vysmekl, vyskočil na nohy, vyběhl na chodbu, zatímco si z tváří stíral slzy.

„Petey, co to bylo?" tázal znovu Anthony, který už také stál a nespouštěl z mladého bruneta oči.

„Nic," nasadil chlapec falešný úsměv, „vůbec nic, všechno je v pohodě."

„Pete–"

„Anthony, prosím," nenechal ho mladík domluvit. „Udělej to pro mě a nech to být." Krátce ho políbil na rozloučenou.