Unbelievable |Starker, Pepperony|

V jako Vypadněte z mý hlavy

„Bacha, koušu," ušklíbl se svázaný Peter a elegantně pohodil vlasy, než schytal další silnou ránu do břicha. Ani poté, co utrpením jeho tvář zbledla jako slonovina a z nosu se mu řinula krev, jej neopustil jak jeho praštěný smysl pro humor, tak jeho tvrdohlavost.

Bože, ten kluk má vážně výdrž, pomyslel si Beck, který z vpovzdálí sledoval své dva kumpány, kteří Peterovi ještě pár chvil zpátky do nahé hrudi ostrým nožem vyřezávali všemožné obrázky, aby soutěžili v tom, který z nich, v důsledku chlapcova vylepšeného metabolismu, zmizí jako první. Doufal, že aspoň teď, kdy se z něj stane boxovací pytel, bude chlapec fňukat, brečet, prosit o milost, nebo volat slavnýho Tonyho. Jeho zorničky se zaskočením zúžily, když se namísto pláče a nářku náhle dostavil hysterický smích.

Peter, on se– nahlas směje? Opravdu se směje?

Páni... konečně pochopil, jak si zrovna tenhle na první pohled nanicovatý teenager dokázal mocného miliardáře omotat kolem prstu. Už jen pouhý fakt, že – k překvapení všech přítomných – se Peter při mučení elektrickým proudem zvládl udržet při vědomí. Sice jeho zasklené oči naznačovaly, že mimo bolest stěží vnímá svět kolem sebe, ale neomdlel, čímž si nevědomky Becka zcela získal. 

„A to má být všechno?!" zvedl mladý brunet krví podlité oči ke svým mučitelům. „Začíná se z toho stávat trochu klišé, nemyslíte?"

„Ale no tak, nehraj si na drsňáka, chlapče," ušklíbl se ‚Lucius', natahuje ruku k mladíkově tváři, „co bys řek' třeba na takovAUUUUU– ten brouk mě kousnul!" vykřikl a instinktivně se pokusil vytáhnout prsty z brunetových úst, ovšem chlapec odmítal povolit. Se zuřivým řevem volnou rukou popadl Petera za vlasy a prudce mu trhl hlavou dozadu. Chlapec vyjekl, čímž muži umožnil své zakrvácené prsty vytáhnout. „TY ZASRANEJ HAJZLE!" Stejně jako muž stojící vedle se i mladý Parker při pohledu na blonďáka, jak kvílí jako děcko, kterému někdo na pískovišti sebral lopatičku, neubránil menšímu uchechtnutí.

„Však on ti ten úsměv z tváře brzy zmizí," popadl jej rozčilený muž za bradu, čímž Petera přiměl s ním navázat oční kontakt. „Nechceš mi říct, jak tě to mrzí?"

„Víte," odvětil s nemizícím pobavením ve tváři, „pavouci nejsou brouci, ale pavoukovci." A plivl mu krev do tváře. Aniž by mladíka pustil, zaslepen vztekem vytáhl od pasu pistoli a vrazil ji teenagerovi do pusy.

„To už by stačilo," zakročil Quentin. „Brocku, vezmi Johna vedle a pofoukej mu bebí," přikázal. Mezitím, co se oba muži poslušně dekovali, si chlapec v hlavě poznamenal jejich jména.

„Vypadáš děsně," ušklíbl se starší, když se ocitli sami.

„Snažím se," těžce oddechoval.

„Máš kuráž, to se ti musí nechat," křivě se usmál. „o to větší zábava bude vidět tě zlomenýho." Peter mu na to neřekl jediného slova. „Co říkáš na další experiment?"

Zase žádná odezva.

„Přebral jsi Starkovy zlozvyky." Muž odkryl injekční stříkačku, zle se usmívaje, jak se do mladíkovy tváře vrátily emoce. „Vytvořil jsem ji speciálně pro tebe."

Zahodil klidné vystupování a nedbaje chlapcova škubaní, prudkým pohybem snadno propíchl kůži pokrývající mladý krk. Vytáhl prázdnou stříkačku a poodstoupil dál. Elegantně si upravil rukávy roláku, které se mu během malého souboje nepatrně vyhrnuly.

Mladíkovi zacukala paže, zadrhl se mu dech a on zaklonil hlavu ve snaze se nabrat více kyslíku do plic. „Proč.."

„Jen to na chvilku utlumí tvé vylepšené smysly, abys mohl lépe spolupracovat," vysvětlil mu prostě, jako kdyby jej právě naočkoval proti klíšťové encefalitidě. „Doufám, že se z tebe nevyklube strašpytel." Mrkl.