Unbelievable |Starker, Pepperony|

H jako Hrozně moc mi na něm záleží

„Já ale nechci někoho jinýho. Chci Tonyho!"

Ano, bylo to dětinské, možná až příliš dramatické a hlavně hloupé, ale Peter to tak cítil. Do minulého týdne byl i navzdory veškerým konfliktům a hádkám šťastný... Jenže teď se jeho vztah s Tonym náhle zdál být natrvalo poskvrněný. Jako by nic z toho nikdy nebylo skutečné.

„Děláš mu děvku?"

Jako by všechny ty měsíce nebyly nic jiného než lži a ztráta času.

„Nechals mě, abych se do tebe zamiloval!"

Až příliš pozdě si uvědomil, že se prořekl a Anthonyho jméno vyslovil nahlas. Jeho mozek měl ošklivý zlozvyk začít v podobných situacích ihned panikařit. V duchu se tedy začal usilovně modlit, aby si May nespojila dvě a dvě dohromady a přemýšlel, jestli může slyšet jeho rychleji bijící srdce. Na druhou stranu, v New Yorku přece žilo přes osm milionů lidí, jistě se mezi nimi nacházelo tisíce osob se stejným jménem. Nebylo nic, co neukazovalo na jeho Tonyho.

May nechtěla vypadat jako špatný rodič, když nezná jména všech Peterových spolužáků, ale ať se snažila sebevíc, nedokázala si vybavit, že by kdy mladík mluvil o někom nesoucí toto jméno. Ať už ze třídy či desetiboje. Krom...

„Tonyho? Tonyho Starka?" Původně svou otázku zamýšlela jako vtip a myslela, že se Peter ihned usměje se slovy „Ty seš blbá", avšak neušlo jí, jak se chlapci při znění onoho jména okamžitě napnula ramena.

„Petere?" Odtáhla se a navázala s mladíkem oční kontakt. „Tonyho Starka?" tázala se důrazněji.

„N-Ne?" odpověděl automaticky a ze všeho nejvíc si přál, aby se mohl vypařit. Snažil se netřást při pohledu na Mayiny zorničky, jak se nebezpečně rozšiřují. Ona pozná, že lže... Její srdce vynechalo pár úderů. Mohlo jít o pouhou náhodu či hloupý vtip, ale Peterovo „Jo, znáš ho." a „Je o trochu starší než já." (přestože Peter nikdy nespecifikoval kolik let znamená trochu) spolu s neochotou cokoli dalšího prozradit by tomu všemu odpovídalo. Ale to přece–

„Počkej chvíli, chceš se mi říct, že ten kluk, se kterým jsi chodil, je Tony Stark?" Zněla přinejmenším pobouřeně. Když mladý brunet místo odpovědi sklopil zrak, vyskočila na nohy. „Tony Stark?!" Přikryla si tvář dlaněmi. Potřebovala trochu času informaci zpracovat. „Jak– jak k tomu vůbec došlo?!" Chlapci se při otázce trochu zamotala hlava a na moment se zdálo, že zapomněl, jak správně dýchat.

„May, tohle bych–"

„Ne!" Založila si ruce na hrudi. „Chci to vědět." Peterovi došlo, že tenhle boj už dávno prohrál, takže mu nezbylo nic jiného než jí to zkrátka říct. Všechno.

Vyprávěl, že vše začalo už když Starka před několika měsíci doprovázel na ten večírek a následujícího rána se probudil v jeho posteli, aniž by tušil, jak se tam dostal. Nedokázal se své tetě dívat do očí, když hovořil o milostném trojúhelníku nebo počítal, kolikrát lhal o tom, že spí u Neda a ve skutečnosti trávil čas s Tonym; až se nakonec dostal k nejnovějším událostem, včetně pravdivé verze předešlé noci, a stačil se znovu rozplakat.

V následujících chvílích na něj May křičela něco o Tonym, zlatokopkách, vzájemné důvěře, znovu Tonym, manipulaci, věkovém rozdílu, pedofilii, Tonym, morálce, nevěře, Tonym a Pepper a nevynechala ani znásilnění.

„Tohle neříkej!" skočil jí náhle chlapec do řeči a vstal. V sedě si připadal jako v podřadné pozici. „Řekl, že se snažil odolat tomu, aby si se mnou něco začínal, protože jsem mladej, ale taky řekl, že to bylo nemožný, protože na něj hrozně zapůsobily moje znalosti biomolekulární chemie, tak jsem...," Peter zarazil a zapíchl pohled do země, když si uvědomil, že začíná blábolit. May nevydala ani hlásku a Peter nevěděl, zda je za to rád. Pak začal tichým hlasem nanovo. „Několikrát mě ujišťoval, že na mě nechce vyvíjet žádný nepříjemný tlak a můžeme jít na všechno pomalu. K ničemu mě nenutil," zvedl hlavu.

„Vážně ho právě teď obhajuješ?!"

„Předtím jsi říkala, že dokud jsem šťastnej, je ti jedno s kým!" bránil se hoch.

„Ale to jsem ještě nevěděla, o koho jde. Proboha, víš kolik mu je?!" nedala se May. „Petere, vždyť jsi ještě dítě. Jenom tě využil."

„Ne! Takový už dávno není!" vyhrkl bez přemýšlení, přestože na Tonyho před několika hodinami křičel něco jiného. „A v žádném případě nechci, aby sis myslela, že jemu šlo jenom o zábavu" – nedokázal se přinutit vyslovit slovo sex nahlas před May – „a mě o jeho slávu nebo peníze. Chci říct, ano, je to super, má laboratoř plnou úžasných věcí, ale občas to bylo... trochu děsivý." Odmlčel se a přemýšlel, co říct dál, aby se do té obří pavučiny nezamotal ještě víc. V jeho očích se zaleskly další slzy, když pevně řekl: „Hrozně moc mi na něm záleží a něco ve mně stále věří, že jemu na mě taky. I když je po všem."

Během chlapcova monologu May náhle veškerý hněv opustil a ozvaly se bolest, smutek a soucit. Několik sekund na Petera jen zírala, nakonec dlouze a zhluboka nadechla a opět vydechla. Přistoupila ke svému synovci blíž a přitáhla si ho do pevného objetí.

„Promiň mi, nechtěla jsem na tebe křičet, jen... je toho trochu moc." Snažila se vžít do Peterovy kůže, ale bude potřebovat víc času, aby se dokázala vyrovnat s tím, že její synovec dělal milenku člověku, o němž věděl, že je zároveň ve vztahu s někým třetím, a ještě k tomu s mužem skoro třikrát starším. Nesouhlasila s tím a měla sto chutí hnát Starka k soudu, nebo ho přinejmenším vykastrovat, ale pokud Peter věřil, že ho Tony neměl jen jako hračku, pak by tomu snad mohla jednou uvěřit i ona. Na druhou stranu by Peter nebyl prvním mladým člověkem, kterého využíval postarší boháč. A pokud k tomu přičetla Starkovu známou minulost playboye...

„Nemáš se za co omlouvat, na tvém místě bych reagovat stejně." Peter se smutně usmál. „A taky promiň. Vážně jsem ti nechtěl lhát a mrzí mě, že ses o všem dozvěděla takhle." K jeho vlastnímu zděšení znovu propukl v pláč. Jasně, ukaž May, jak jsi vyspělý tím, že budeš pořád brečet. Bezva, dobrý práce.

Žena nakonec Petera donutila přesunout se do kuchyně a něco sníst. Po dlouhém pláči, jeho oblíbených těstovinách s kečupem a se sýrem, a ještě delším pláči Petr nakonec znovu usnul na gauči zachumlaný do deky.