Dragon slayer part 2 (mha)✔

1. hroty

,,A ty ses bál draka..." Řekl posměšně ten půlenec a Deku se na něj podíval pohledem, který doslova říkal že si není jistý co by bylo lepší. ,,Zmizte, teď tady terénuju..."
***

Rychle jsem nabral dost mechu a z té jeskyně jsem zdrhnul co nejdříve to šlo. Sice už na mě Tokoyami neútočí, ale i tak tu nechci moc být. Na to, abych četl Bakugovo myšlenky jsem daleko, ale cítím jak se v něm míchá  agrese a pobavení zároveň. To se mi moc nelíbí. Proto jsem rychle vyletěl směrem k místu, kde jsem nechal svého přítele. Už z dálky jsem zahlédl kouř a mě bylo jasný že se za těch patnáct minut odloučení činil. Ale tak ... Neberu mu to, nemá tady komu ublížit.

,,Říkám ti že se o mě nemáš starat !" Zařval jsem na toho zelenovlasého idiota, který se schovával za toho půleného bastarda. Ten mi totiž uvěznil nohy v kuse ledu, takže mi zamezil pohyb. ,,A já ti říkám aby jsi ho nechal být a začal se chovat na svůj věk." Zavrčel Todoroki a já se jen marně snažil dostat z toho podělaného ledu. Asi se oba naštvali, když jsem na ně v zápalu tréninku, jak taky jinak, malém shodil strom. Mech mi došel, takže jsem neměl jak se bránit. Svojí dýku jsem měl zastrčenou v botě, která byla v kusu ledu. ,,Říkám ti ať mě pustíš, nebo tě vlastnoručně zabiju..."

Přistál jsem na menším placu a následně jsem se rozběhl směrem, odkud jsem cítil jeho přítomnost. Bakugo ? Co se děje ? Slyšíš mě ? "Už tě slyším. Icyhot a Deku se zcvokli ! Asi je brzo zabiju." Zavrčel mi v hlavě, ale to už jsem viděl v dálce rudobílou hlavu osoby, o které tu bylo už několikrát řečeno. Slyšel jsem nadávajícího Bakuga a Midoriyu jak po sobě něco řvou a radši jsem přidal do kroku. Nelíbí se mi střet těhle tří.

Doslova jsem cítil jak jsem přestával cítit nohy. Dává to vůbec smysl ? To je jedno. ,,Kurva Todoroki už mě pusť !" Zapomeň, dokud se Midoriyovi neomluvíš tak máš smůlu." Řekl půlenec a trochu se ušklíbl. Zvedl ruku a se slovy "měl by sis pohnout" se ledová pokrývka začala zvedat. Už jsem chtěl zase něco zařvat, ale to už jsem viděl Kirishimu jak vyběhl z lesa a skočil po Todorokim, kterého tak srazil na zem.

,,C-Co-" ,,Co to děláš ty idiote ?!" Vyhrkl jsem okamžitě na Shouto, který vypadal celkem zaraženě a vytyčeně zároveň. ,,Kiris-" ,,Ne ! Nechci nic slyšet. Vypadněte odsud, oba !" Řekl jsem se vytočeným výrazem až s sebou Izuku trochu trhnul. Slezl jsem z Todorokiho a ten se taky zvedl. ,,Měl by sis toho svého uštěkance krotit." Zavrčel Todoroki a já se na něj vytočeně podíval. ,,Co prosim ?" Udělal jsem k němu dva kroky a od udělal to samé. Stáli jsme u sebe dost blízko a z obou z nás šlehaly nenávistné plameny. ,,Říkám ať si ho hlídáš, zlomí Midoriyovi jediný vlásek a zabiju ho." ,,Uděláš to a můžeš se rozloučit s tím tvým mazlíčkem."

*Izuku*

Tohle se mi vůbec nelíbí. Takhle je neznám... Kirishima chytil Todorokiho za lem košile a z Todorokiho začala unikat pára. ,,Tak dost ! Chováte se jako malé děti !" Zakřičel jsem a tím jsem si získal alespoň trochu pozornosti. ,,Shouto, jdeme." Řekl jsem rázně a ukázal směrem do lesa. Viděl jsem mu na očích jak se přemlouvá, ale nakonec se od sebe ti dva odtrhli. Chytil jsem Todorokiho za ruku a ještě jsem věnoval pohled Bakugovi, který z celé téhle situace taky nevypadal nadšeně. ,,Nenechám ho aby ti ubližoval." Zabručel Todoroki a začal mě táhnout pryč.