Dragon slayer part 2 (mha)✔

81. Přípravy

Ještě asi půl hodiny jsme se procházeli a já se radši vyhýbal místu, kde jsme měli mít sraz s ostatními. Když jsme došli na nedalekou louku, zastavil jsem se asi uprostřed. ,,Kiri ? Pamatuješ si na ty naše "skvělé" testy důvěry, které jsme dělali při tréninku ?" Ušklíbl jsem se a i on se uchechtl. ,,Na to se snad dá zapomenout ?" ,,Co si to tahle zkusit znovu ?" Kiri nevypadal zrovna nadšeně a divně se zašklebil. ,,A to jako proč ?" ,,Protože to překvapení je celkem daleko a už je na to čas. Změň se." Kiri nadzvedl obočí a nakonec nejistě souhlasil. Trochu jsem poodstoupil aby měl prostor a on se následně změnil do své dračí podoby. Majestátně si protáhl křídla a já se musel pousmát, vypadal prostě skvěle za jakékoliv situace. "Aaaw, to je milý..." Nelez mi do hlavy Shitty Hair !

Bakugo z brašny vytáhl nějaký dlouhý šál a uvázal mi ho kolem očí. Pak si na mě vylezl a já ucítil, jak se mě pevně chytil. "Letíme ?" Si piš, ale kam ? "Otoč se zády a pak leť rovně. Nějak tě navedu. Tady žádné skály, nebo vysoké stromy nejsou, tak to snad do ničeho nenapálíš ty talente." No dovol ?! Já nemůžu za to, že ty neumíš navigovat... Bakugo se uchechtl, já se otočil a pak se dostal do vzduchu. Držel jsem se tak nějak v určité výšce a řídil se podle jeho rozkazů. Netušil jsem kam pořádně letíme, ale jelikož jsme letěli proti větru, cítil jsem dost známých pachů, u kterých vedli dračí, Miny, Tetsua a Shinsa. K mému překvapení ale i Aizawy, Eri a někoho dalšího. Nechápal jsem co se děje.

*Izuku

Dneska ráno mě přišel doslova vykopat z postele Denki se Serem. Vysvětlili mi, že má dneska Kirishima narozeniny a co pro něj chtějí udělat. Přišlo mi to jako fajn nápad, takže jsem se jim rozhodl pomoct. Byla to pro mě alespoň záminka pro to, abych celý dny neprodepkařil v posteli. Jelikož se ale hodlali jít probudit Bakuga a já chtěl ještě nějakou tu chvíli žít, vydal jsem se ven z hradu a začal shánět potřebné věci. Hlavně nějaké to jídlo, pití a podobné blbosti, které na oslavách nesmí chybět. Cestou se k mé maličkosti přidala i Ochako s Tsuyu, které mi dost pomohly. Celé dopoledne jsme se starali o to, aby bylo na později vše připravené a i Sero, Denki a ostatní přátelé dali ruku k dílu. K večeru se začali scházet lidi, naši dračí kamarádi se přímo vyžívali v předvádění před dětmi, tedy až na Shinsa, a až mile mě překvapilo, že se o ně lidé tak zajímali. Bál jsem se, aby nedošlo k nějakým nepokojům, nebo tak něco, ale opak byl pravdou. Později přiletěli ještě tři návštěvníci. Ten černý drak, který nás zachránil, malá Eri, kterou jsem v dračí podobě viděl prvně a zlatavý drak, který přímo hltal pohledem naše muzikanty a neustále se dožadoval pozornosti u toho černého mrzouta. Všechno to vypadalo skvěle. ,,Midoriyo ? Jak to bude vlastně s Todorokim ?" Zeptal se z ničeho nic Denki a já si povzdechl. ,,Nevím, asi to ještě nějakou tu chvíli potrvá než ho uvidím." Hlesl jsem smutně a zadíval se na oblohu. ,,Nemyslím si." Zabručel někdo za mnou a já se nechápavě otočil. Jediný kdo za mnou byl byl Shinso, ale ten si nezaujatě prohlížel oblohu. Denki mi poklepal na rameno a povzbudivě se usmál. ,,Neboj, zase ho uvidíš. Teď pojďme slavit !"