Dragon slayer part 2 (mha)✔

54. Zlé předtuchy

*Denki

Trhnul jsem s sebou ze spaní. Z čela mi tekl studený pot a já se celý klepal. Očividně to probralo Shinsa, který něco rozespale zamumlal a posadil se. ,,Denki...Děje se něco ?" Zahuhlal a já se mírně pousmál. Vždycky je po ránu strašně roztomilý, ale to on slyšet nechce. ,,Ne, jen se mi zdál špatný sen. Klidně jdi ještě spát." Něco nespokojeně zabručel a povalil mě zpátky do postele. Za pas si mě k sobě přitáhl a zavrtal mi hlavu do hrudi. ,,Cítím že tě něco trápí, co se ti zdálo ?" Zamumlal a já si jen povzdechl. ,,Já ani nevím, bylo to divný. Viděl jsem se v nějaké jeskyni, někdo tam byl, ale neznal jsem je. Navíc jsem měl pocit že to ani nejsem já. Cítil jsem se jak v jiném těle, slyšel jsem hlasy ale stejně jsem jim nerozuměl. Bylo to...zvláštní." Shinso vypadal zamyšleně, ale já se tím pomalu přestával trápit. Drbal jsem ho ve vlasech a užíval si klid. ,,Denki, nedal ti v poslední době Kiri něco co bylo jeho ?" Zeptal se z ničeho nic a já se zamyslel. ,,Hm... Asi ne."

*Shinso

,,Tak nic." Prohodil jsem a následně jsem zavřel oči. Něco mi na tom jeho snu totiž nesedělo. Sensei mi jednou říkal, že každý drak co má královskou pečeť, se dokáže spojit i s někým, kdo s ním není nijak propojený. Ta bytost u sebe ale musí mít něco, co drakovi patřilo. ,,I když..." Zamumlal z ničeho nic a já k němu zvedl pohled. ,,Nedávno mi dal Kiri nějaký kamínek na přívěsku a řekl že to mám nosit u sebe." ,,Kamínek ?" ,,Jo, nevím proč, mám to tady." Řekl, odtáhl se z objetí a v kapse u kalhot ležících na podlaze vytáhl něco, co na první pohled opravdu vypadalo jako kámen. ,,To není kámen... Denki, vybavuješ si jak to tam vypadalo ?". Blonďáček vypadal překvapeně. ,,No, prostě kameny, sem tam ledové rampouchy... Nevím, moc si to nevybavuju." Nejistě jsem se posadil a podíval se z okna. Byla ještě noc, což znamená že v Pustinách bude svítat.

Co to teda je... Shinso vypadal jako kdyby mi četl myšlenky. ,,Je to dračí šupina, Kiri je má díky své schopnosti takhle tvrdší a větší. A jinak ano, čtu ti myšlenky, zapomínáš na tohle." Ušklíbl se a poklepal mi na krk, kde jsem měl stále viditelný kousanec. ,,No jo... Teď abych si dával bacha na to, koho okukuju." Zašklebil jsem se a i on se ušklíbl. ,,Ty si myslíš že by s tebou někdo kromě mě vydržel ?" ,,To bylo zlý." Zasmál jsem se a natiskl jsem se k němu, byla mi celkem zima a u něj bylo hezky teploučko. ,,Denki, nechci tě strašit, ale asi se něco stalo klukům. Možná bude lepší když za nima poletím." Prohodil a já se na něj trochu naštvaně podíval. ,,Nemůžeš tam letět jen tak. Taky mám o ně strach a nemám dobrý pocit z toho, jak dlouho už jsou pryč, ale máme plán. Jestli se do východu slunce nevrátí, prostě pojedeme tak jak máme. Kiri, Bakugo, Todoroki, ale ani Midoriya se jen tak lehce nevzdají. Věř jim." Řekl jsem a mírně se pousmál, i když jsem se o ně opravdu trochu bál. ,,Jak myslíš, ale i tak se mi to nelíbí." Zabručel Shinso a já jen tiše souhlasil.

***
Omlouvám se že včera nevyšla kapitola, bylo mi fakt špatně ani dneska mi ještě není nejlépe. Ale jako menší dáreček berte po dlouhé době tyhle dva ^^ Jste rádi že spolu utvořili pouto, nebo už je to moc ? Jako stejně už to nezměním, ale zajímal by mě váš názor ^^