Dragon slayer part 2 (mha)✔

41.Cesta

S Bakugem jsme zrovna procházeli městem, když mě něco trklo do nosu. ,,Děje se něco ?" Zeptal se a já se začal ohlížet. Pohled mi padl na dům vedle nás. ,,To je Denkiho dům...Nebo alespoň myslím." Prohodil Bakugo když jsem ten barák propaloval pohledem a pak jsem se spokojeně ušklíbl. ,,Podle toho pachu bych řekl že tu někdo s někým utvořil pouto..." Řekl jsem jednoduše a rozešel jsem se dál. ,,To jako fakt ? Jako...Vím že u Todorokiho a Dekua jsi to taky poznal, ale takhle na dálku ?" ,,Shinso má specifický pach i normálně. Vy lidé to necítíte, ale draci si na sebe rychle zvyknou. Během deseti minut se jim jejich pach vryje do paměti až do konce života, takže jakákoliv změna jde bez problémů poznat." Bakugo jen zaujatě zabručel a já se znovu podíval na ten dům. ,,Něco mi stejně říká, že to nebylo schválně."

,,Jak to myslíš ? Vždyť pouto nevznikne jen tak." ,,To ne, ale znáš Shinsův názor na to, že jsme spolu. Člověk s drakem mu nepřijde normální a teď ? Heh, určitě spolu něco měli a on se neudržel." Řekl s úšklebkem, ale ten jsem pak nahodil i já. ,,Myslíš že je Denki ten dole ?" Zeptal jsem se a Kiri se zachechtal. ,,Samozřejmě ! Shinso nevypadá zrovna jako někdo kdo je dole." Řekl zamyšleně a mě uteklo tiché zasmání. ,,Uvědomuješ si, že ty jsi jediný drak z téhle naší party co je dole ?" Kiri si povzdechl. ,,Jsem dole protože to chceš. Být ten dominantní je v dračí povaze, ale mě je to jedno. Užívám si života teď, dokud tě mám."

Nevadilo by mi být ten nahoře, ale tak jak to je teď mi to celkem vyhovuje. ,,Tak pohni Baku, nebo se Todoroki zblázní." Zasmál jsem se a chytil jsem ho za ruku. Bakugo nejdřív nevypadal moc nadšeně, ale pak stisk upevnil a nenápadně se pousmál.

Za několik minut už jsme stáli u stadionu. Todoroki přešlapoval z místa na místo a brblal si něco sám pro sebe. ,,Hej, Icyhot !... Jdeme nasedlat a poletíme." Oznámil Bakugo a tím ho vytrhl z přemýšlení. Měl strašné pytle pod očima, určitě nespal. S povzdechnutím jsem se vydal za Bakugem. Prošli jsem až na stadion, kde se od včerejška nic nezměnilo. Stále tu bylo pár věcí z té "překážkové dráhy", stopy po dracích, nebo pach ve vzduchu, který oznamoval že tu byl Dračí pán. Jejich pach bývá lehce zapatovatelný a hlavně trvá dlouho, než pach zmizí. Naše sedlo se válelo poblíž tribun, takže jsem se změnil a pořádně se protáhl. ,,Tak pojď ty moje ještěrko." Pobídl mě Bakugo a já ho, rádoby uraženě, lehce švihl ocasem.

Ts...Ztrácí vychování. ,,Kiri, lehni ať už to máme z krku." Řekl jsem a on taky tak udělal. Čumákem podebral sedlo a hodil si ho na záda. Dělá to tak téměř vždycky. To sedlo je dost těžký, takže mi tím toho dost ulehčuje. Pozapínal jsem všechny přezky, pořádně ho upevnil a pak jsem do postranních kapsiček naskládal věci, co jsme si s sebou vzali. Někde bylo jídlo, někde teplejší oblečení, někde mech a někde takové ty blbosti jako mapa, kompas, nebo provazy. Prostě vše co by se teoreticky mohlo hodit. Počítali jsme i s plánem, že pokud tam bude někdo hlídat, Todoroki bude dělat návnadu, Kiri bude bránit a já mezitím dojdu pro Dekua. Upřímně se mi tenhle plán moc nezamlouval, takže jsem doufal že všechno půjde tak, jak má.