Dragon slayer part 2 (mha)✔

53.hraničáři

Pomalu jsem začínal vnímat děj kolem mě. Slyšel jsem nadávat Bakuga a někoho, kdo se mu smál. Ten hlas zněl otřesně. Po zjištění že se vůbec nemůžu hnout a ani promluvit, jsem se donutil otevřít oči. Já a Midoriya jsme byli svázání u nějakého kusu skály, jen já měl náhubek. Kolem zelenovláska se motala nějaká blondýna a křídly, takže to znamenalo že je dračice. Bakugovi se vysmíval takový divný chlapík se šupinami na tváři a rty měl až neuvěřitelně popraskané. Taky měl křídla, stejně jako poslední chlápek co stál u zdi a byl zahalený v černém plášti. Nic nedělal, ale jeho ledově modré oči mě propalovaly pohledem. U všech jsem si všiml pečeti... Endeavorovo pečeti. ,,Hej Shiggy...Je vzhůru." Oznámil nezáživně a to upoutalo pozornost jak modrovláska, tak té blondýny. ,,Kde je Todoroki ?!" Zavrčel jsem, ale okamžitě se mi náhubek víc utáhl. Tiše jsem zaklel bolestí, ale furt jsem pozoroval tu modrovlasou seschlinu. ,,Být tebou tak nemluvím dokud se tě někdo nezeptá, může ti to i rozdrtit čelist. A to by nám přeci bylo líto." Uchechtl se a já se jen zašklebil.

Ani jsem nepostřehl že se Kirishima vzbudil. Já byl první kdo se probral z té naší čtveřice. Todorokiho někam odtáhli a nás tři svázali. Podle toho co mi Icyhot stihl říct, jsou tohle ti hraničáři. Jestli z nich má strach i on, asi nemá cenu pouštět se do nějakých větších hádek. ,,Nechte ho být !" Zavrčel jsem, ale to jen nasadilo úšklebek tomu modrovlasému. ,,Togo ? Běž říct králi že se obě princátka probudila." ,,Ale vždyť on ještě spí."  Řekla blondýna a zatahala Dekua za vlasy tak, aby mu zvedla obličej. ,,Už jsem ti to vysvětloval, to není princ. Ale hodí se taky." Zabručel ten černovlasý a propálil mě pohledem. Takže už to ví... ,,Dabi má pravdu. Až s tím člověkem dostaneme prince na kolena, můžeš si s ním dělat co chceš." Odsekl modrovlasý a znechuceně se na něj podíval.

Ta blondýna nadšeně zatleskala a pak se podívala na mě. ,,Doufám že si pak budu moct prohrát i s tebou... Mít krev prince dračí slůje se mi nepoštěstí každý den." Řekla a přeslazeně se usmála. Dělalo se mi z ní zle. ,,Na něj ani nesáhneš ty př-" Bakugo to ani nedořekl a dostal ránu přímo do břicha. ,,BakugAah !" Zařval jsem, ale ta věc se mi ještě víc utáhla, takže jsem pusu už ani nemohl otevřít. ,,Ts...Idioti." Zavrčel ten černovlasý a protáhl si křídla. Měl je sem tam popálená a potrhaná. ,,Jdu zkontrolovat Todorokiho, jestli už se k němu dostal Endeavor, nemusí už ani žít." Prohodil směrem k těm dvoum a ta blondýna k němu skočila jak klíště. ,,Tak půjdeme spolu ! Stejně máme stejnou cestu." Jen jsem se vystrašeně podíval na Bakuga. Nemohl jsem se s ním spojit, což mě deptalo snad ještě víc. Podle jeho naštvaného výrazu poznal, že momentálně nic neudělá. Tahle situace se mi vůbec nelíbila.

***
Otázka na vás :) Opět 😅
Přemýšlím jak tuhle knížku uzavřít. Jestli má cenu dělat ještě hodně kapitol a různě to protahovat, nebo to prostě vecpat do pár kapitol a tak kolem 60té končit. Potřebuju vědět jak to přijde vám, dle mého to zbytečně pořád natahuju a kdybych to zkrátila, mohlo se třeba za 4-5 kapitoly končit. Ale tak jde o vás 😂