Dragon slayer part 2 (mha)✔

17.Vejce

*Izuku*

V klidu jsem seděl u Todorokiho a hladil ho po hlavě, dokud se nazačala otevírat brána. To upoutalo i jeho pozornost a já si nervózně povzdechl. "Neboj, nebude to nic těžkého." To doufám. Vyšel jsem ven a Todoroki mi byl v patách. Zahlédli jsme Kacchana jak jde s Kirim, který měl tlamu narvanou masem a spokojeně se culil. ,,V pohodě ?" Zeptal jsem se a Bakugo se mírně ušklíbl. ,,Naprosto." Uf... Alespoň něco. Společně s mým přerostlým kotětem jsme došli do předka arény a Todoroki se významně protáhl. Netušil jsem co pořádně čekat. ,,Izuku, prosím tě aby ses posadil na tuto židli." Královna poukázala na určité místo a já se k němu vydal. ,,Úkolem tvého draka bude vybrat si tebe, místo následující věci. Je to jednoduché." Oznámila a já se zadíval na bránu, ze které nějací dva chlápci táhli nějakou věc, zahalenou v bílé plachtě.

*Todoroki*
Pozorně jsem sledoval jak ten vozík dotáhli lépe na oči a hned na to sejmuli plachtu. Co mě překvapilo bylo, že tam bylo dračí vejce. Jeden z těch chlapů vytáhl meč a rozmáchl se. Zavrčel jsem na něj, ale nehnul jsem se z místa. ,,To nemůžete rozbít !" Vyhrkl na něj Midoriya a já souhlasně zavrčel. "Todoroki pojď ke mě ať to fakt nerozbíjí..." Bez váhání jsem zamířil k němu, ale z toho vejce jsem nespouštěl oči. Kde ho vůbec vzali ?! Dračí vejce bývají střeženější než bůh ví co. Chlapík s tím mečem furt nebezpečně máchal kolem toho vejce a já byl celkem na nervy. ,,Drak už je u mě, tak to vejce nechte být ! Copak nevíte jak je to pro ně důležité ?!" Zařval Izuku a vypadal opravdu naštvaně. ,,Víme, ale tohle je vejce obyčejných koloniálů. Tihle draci nejsou důležití." Jak to vůbec může říct ?!

Byl jsem fakt naštvaný. Tohle není žádný test loajálnosti, tohle je obyčejný výsměch. ,,Fajn, Váš úkol jsme splnili. Shouto, křídlo." Řekl jsem rozhodně a vylezl jsem na něj. ,,Ustupte od toho vejce, nebo skončíte v kusu ledu a bude mi to jedno." Řekl jsem přísně a zadíval se na ty dva chlápky. Todoroki-kun, pojďme pro to vejce. "Chceš ho vzít ?" Ano, nevím sice co pak s ním, ale takhle ho zničí... Todoroki se se mnou na hřbetě rozešel k vozíku, jakmile mu z tlamy zasrčela pára, ti dva se rozklepali a odběhli. Shouto vzal vejce opatrně do zubů a pak otočil hlavou a předal mi ho. Bylo bílé se zeleným vrškem, vypadalo fakt hezky, byla by ho škoda. ,,Ještě něco ?" Zeptal jsem se otráveně a propálil jsem pohledem toho chlápka s mečem.

*Pohled Mitsuki (Bakugovo matky)*

Podívala jsem se na svého manžela, který stejně jako já zničeně a nevěřícně pozoroval chlapce s drakem. ,,N-Ne... Všechno je v pořádku." Oznámila jsem a chytla se za hlavu. ,,Dochází ti že ti kluci si ochočili draky ?!" ,,No... Věřit tomu furt nechci. Ale mám takový pocit že v tom měl jako první prsty náš syn." ,,Tak to určitě... Kdo by byl takový hlupák a snažil se spřátelit s drakem..." ,,Ty." Prohlásil mimoděk a já se na něj zmračila. ,,Tohle téma rozebírat nehodlám. Byla to úplně jiná situace ! Oni to myslí vážně Masaru. Bakugo má být nástupcem trůnu, ale furt se tak nechová. Po všech těch letech co chtěl být jako já, nebo jeho dědeček se z něj stane dračí... Jezdec ? Sakra tohle není normální." Povzdechla jsem si, mezitím co se otevírala poslední brána. ,,To není, ale na druhou stranu si našel přátele. Celý život byl sám, prospívá mu to." Oznámil a následně se postavil, když se před nás postavil poslední chlapec s drakem za zády. Na jednu stranu má pravdu, ale tuším že je něco prostě špatně.