Dragon slayer part 2 (mha)✔

2.Pocity

Byl jsem fakt vytočený. Jak mu to mohl udělat ?! Nechal jsem si zpevnit ruce a z toho ledu jsem ho doslova vysekal. Bakugo bolestně zasyčel a prohmátnul si promrzlé nohy. ,,Pojď. Alespoň si odpočineš." Řekl jsem klidně a podepřel jsem ho. Mlčel, ale jeho myšlenky byly v plném proudu. Stejně jako on jsem měl na ty dva vztek. Jestli hráblo Todorokimu fajn, nemusí se. Navíc draci co utvořili pouto jsou navázání po city druhého a snaží se ho ochránit, ale i tak to přehnal. Nebudu komentovat to, že se Izuku ani nijak nesnažil zabránit tomu co se dělo. Vždyť alespoň on musí vědět že velký chlad může být pro lidi nebezpečný !

Měl jsem nehorázný vztek, ale promrzlé nohy byly momentálně na prvním místě. Kirishima mě v podstatě dotáhl k jednomu z malá stojících stromů a opatrně mě posadil. Ta štiplavá bolest nebyla vůbec příjemná. Kiri mi sundal zledovatělé boty. Pak se posadil vedle mě a já cítil jak zase začal hřát, takže jsem se na něj natiskl  jak jen to šlo. Cítil jsem že je furt naštvaný, ale mlčel a propaloval pohledem kus ledu, co stále ležel na trávě. Upřímně mě překvapilo když po sobě ti dva vystartovali, nemyslel jsem si že se tohle někdy stane.

*Izuku*

Furt jsem se cítil zmateně. Shouto se uzavřel a já se mu nemohl dostat do hlavy, navíc se mnou ani nemluvit. Ustaraně jsem se podíval za nás. Za normálních okolností by se Kacchan určitě rozeběhl a ještě by o sobě dal vědět. Jenže teď ho nevidím, ani neslyším. Co když se mu fakt něco stalo ? Furt je to princ a jestli řekne že za to můžu já, nechá mi useknout hlavu ! Nebo ještě hůř, vychutná si moje mučení sám.

*Todoroki*
Cítil jsem nehorázný vztek na Kirishimu. Chápu že se snažil bránit Bakuga, ale nemusel po mě hned vystartovat. Nenechám Midoriyu trpět ani kdybych se měl postavit proti němu. Nemohl jsem si nevšimnout Izukovo nejistoty a strachu. Jen nechápu proč se bojí. Bakugo mu už neublíží. ,,Midoriyo..." Řekl jsem tiše a konečně jsem zastavil. Podíval se na mě s otázkou v očích. ,,Co tě tak trápí ? Bakugo je na tebe zlý, nechápu proč by tě to mělo trápit, zasloužil si to." ,,Neříkám že si to nezasloužil... Jen... Toho bylo možná trochu moc. Furt je to můj kamarád Todoroki, i když jeho způsob chování nebývá milé." ,,Jsi až moc dobrý člověk Izuku." Povzdechl jsem si a následně jsem si prohrábl vlasy. On se mile usmál a následně mě obejmul. Já mu objetí opětoval a vztek mě pomalu, ale jistě opouštěl.

*Kiri*
Vztek mě pomalu opouštěl a Bakugo u mě usnul. Nevyčítal jsem mu to, přeci jen... Má toho za poslední dobu moc a pozítří ho čeká velká věc. Bavil jsem se s ním o těch klecích a prý to nakonec udělají tak, že budou draci a speciálních okovech, takže to náš plán nijak neohrozí. I tak ale mám nervy z toho, jak to přijmou lidi. I když nás Izuku a Bakugo budou mít omotané kolem prstu, určitě se najde někdo kdo s tím nebude smířený. Počítám s tím a hodlám se za svého přítele jakkoliv postavit.