Dragon slayer part 2 (mha)✔

66.Poslední minuty

Když jsem se dokopal zvednout z Bakuga, všiml jsem si Eri, jak informuje Aizawu o mušličkách které našla, All Might je s úsměvem pozoroval a Deku s Todorokim seděli u sedla. Viděl jsem Todorokimu do uslzené tváře, tak nějak mi došlo co mu právě řekl. Bylo mi jich líto. Pro člověka je to v téhle zemi dost nebezpečné, nehledě na to, že by tu byl Izuku sám. ,,Proč Icyhot brečí ?" Zeptal se Bakugo a prohrábl si mokré vlasy. ,,All Might, ten vysoký chlápek, porazil Endeavora. Tím pádem převzal zodpovědnost za slůj a on to hodil na Todorokiho. Znamená to, že tu bude muset zůstat." Vysvětlil jsem a on jen překvapeně zamrkal. ,,To je celkem na hovno..." ,,Jo, to je..."

Jako tohle jsem nečekal, musí to pro ně být dost nepříjemný. ,,Děcka, budeme muset vyrazit. Chci vypadnout než začne zase pršet." Řekl Aizawa a já s Kirim jsme se na sebe podívali. ,,Bakugo, potřebuju pomoct s nasedláním." ,,V žádném případě nepoletíš." Zavrčel jsem na něj, jelikož šlo moc dobře vidět jak je zničený. Modřiny měl úplně všude a vůbec se mi nelíbila ta podlitina na žebrech, co šla vidět skrz roztrhlé tričko. Nemohl ani zpříma sedět a kolikrát bolestně sykl, i když na mě jen ležel. ,,Nic mi není." Odsekl a já mu dal mírný pohlavek. Hned se na mě uraženě podíval. ,,Bakugo má pravdu, ty nikam neletíš. Nesmíš se namáhat. Díky tomu že jsi drak, tu bolest tolik nevnímáš, ale furt jsi vážně zraněný." Řekl Aizawa a já souhlasně kývl. Kirishima nevypadal zrovna nadšeně, ale už nic neříkal.

Raději jsem to už nekomentoval, protože s nima se nemělo cenu hádat. ,,Fajn, jen bych rád věděl, kdo ponese naše věci ?" Zeptal jsem se po chvíli, když se All Might s Aizawou domluvili na tom, kudy poletíme. ,,Ponesu je já, nemusíte mít strach." Oznámil blonďák a hrdě se napnul. ,,Hochu, mohl bys jít o našem odletu říct těm dvoum ? Nevypadají zrovna smířeně s cestou domů." Řekl následně a ustaraně se podíval na Todorokiho a Midoriyu. ,,Fajn..." Zabručel jsem a pak jsem se vydal za nima.

Šlo na Kirim vidět, že není zrovna nadšený. Určitě to nechtěl být právě on, kdo je rozdělí. Ale tak... nějak se to určitě vyřeší. Todoroki by měl bez Dekua brzo absťák, takže si myslím, že si s tím nějak poradí. ,,Eri ? Ty poletíš na Toshim, kdyby se cokoliv dělo, dám ti vědět." Řekl Aizawa štříbrnovlasé holčičce a ta poslušně kývla. Aizawa je fakt spíš její fotřík než učitel.... ,,Ou, malém bych zapomněl. Aizawo, musíš se spojit se Shinsem a oznámit, že už jsme na cestě, jinak by mohl způsobit zbytečný poplach."

,,Kluci ? Nechci být nosič špatných zpráv, ale bude se odlétat." Řekl jsem opatrně, jakmile jsem k nim došel. Modoriya si na svého přítele víc přitáhl a tiše vzlykl. Todoroki mu ještě prohrábl vlasy a dal mu do nich rychlou pusu. Oba měli oči zarudlé pláčem. ,,Budeš muset jít Izuku." Hlesl přiškrceně a neochotně se od něj odtáhl. Chtělo se mi z toho brečet. Nedokážu si ani představit, jak se teď oba musí cítit. Po tom všem co se stalo, se musí rozdělit. Přijde mi to nefér. ,,Midoriyo...Kdykoliv bys chtěl, můžu sem s tebou zaletět, nedělá mi to problém." Řekl jsem s drobným úsměvem a kupodivu se pousmáli i ti dva. ,,Díky Kiri, jsi úžasný."