Dragon slayer part 2 (mha)✔

33. Hádky

,,Ts... Co ty víš o tom jaké to je... Ztratit někoho na kom ti tak moc záleží..." Prohodil Todoroki a to mi celý pokus o nějaké to povzbuzení zkazilo. ,,Tak hele ty půlenče, já o Kiriho přišel na několik let a kdyby se tu chytrák nesnažil zdrhnout, tak ani nevím jestli žije ! Navíc jsem zjistil že je to drak, nevím na co si stěžuješ !" ,,Na to že ho drží zrovna můj otec ! I ke své rodině se chová jak ke kusu hadru, jak si myslíš že se bude chovat k člověku ?! Natož až zjistí že Izuku ani žádný princ není !" ,,Já snad můžu za to, že se nechala ta brokolice unést ?!" Vyhrkl jsem naštvaně a i on se vztekle postavil. ,,Už jednou jsem ti říkal ať mu tak neříkáš ! Sakra vždyť se za tebe obětoval !" ,,A co já s tím ? Hm ? Je mi naprosto u prdele, já se o to neprosil !"

Tohle zacházelo moc daleko. ,,Kluci... Kluci !" Vykřikl jsem nakonec a skočil mezi ně. Od Todorokiho jsem schytal pěknou ránu do hlavy a Bakugova pěst se zastavila kousíček od mé tváře. Jelikož v ní měl ten výbušný mech co už pěkně jiskřil, byl jsem rád že se stihl zastavit. ,,Sakra začnete se chovat na svůj věk !" Zavrčel jsem a pohledem jsem propálil i Todorokiho. ,,Ts...sorry." Zabručel Bakugo a odhodil mech stranou. Todoroki taky jen něco zabručel zase se posadil. ,,Tak... Teď když jsme se už konečně uklidnili..." Pronesl jsem a sjel všechny pohledem. ,,Shrneme si co víme. A že tady má asi někdo víc informací než jsme si mysleli...že ?" Řekl jsem a otočil jsem se na Shinsa, který jen něco nespokojeně zabručel.

Magor jeden zrzavej... Vždyť jsem ho mohl trefit ! Během jeho proslovu k Denkimu o tom, že by měl teď ležet v nemocnici a ne se "účastnit" dračího souboje, jsem pohledem propaloval Icyhota. Najednou jsem ale dostal menší pohlavek. Ublíženě jsem se podíval na Kiriho, ale když jsem si všiml jeho pohledu, radši jsem přestal plánovat vzhled hrobu jistého půlence.

,,Normálně si připadám jako vaše máma..." Hlesl jsem vyčerpaně a následně se posadil mezi Bakuga a Todorokiho, aby se tu přestali zabíjet pohledy. ,,Tak, začal bych od začátku. Shinso, kam jsi se vypařil a proč jsme vás tu našli takhle kousnuté do sebe ?"Jelikož se Todoroki neměl moc do řeči, nakonec si jen povzdechl a k našemu překvapení se přitulil k Denkimu. Ten ho automaticky začal drbat ve vlasech a to mi na tváři utvořilo menší úsklebek, ale i tak jsem se snažil kontrolovat. ,,Když jsem slyšel jak Endeavor vyhrožoval Todorokimu, přišlápl jsem si na jednoho z dračí hlídky. Ten mi řekl že jde Pán po jisté mladé dračici co žije v tomhle království a má speciální schopnosti, její slůj byla totiž před několika lety vyhlazena a ona je nejspíš poslední z nich. Neříká ti to něco ?" Zamyslel jsem se, ale kromě Eri mě nikdo nenapadl. Navíc by to vysvětlovalo Shinsovo chování. Pro něj je to jako sestra. ,,Musím tu dračici najít, nebo Midoriyu zabije !" ,,Je to moje rodina, nenechám jí už nikdy trpět, natož když jde o nějakého pitomého člověka." Pronesl celkem chladně, ale šlo vidět že ho trochu štve co řekl, jelikož švihl pohledem po Denkim. Ten vypadal zklamaně. Kupodivu od sebe odstrčil Shinsa a zvedl se. ,,Jdu zkontrolovat svého koně." Pronesl smutně a rozešel se pryč. Nevěděl jsem co na to říct. Shinso chvíli ublíženě sledoval jak odchází, ale nakonec se rozeběhl za ním. Tohle si musí vyřídit mezi sebou. Moc dobře vím jak se Denki snaží změnit Shinsův pohled na lidi, musí ho mrzet to co řekl.