Dragon slayer part 2 (mha)✔

47.tunel

Šli jsme celkem dlouho a po čase jsme vešli do části, kde to strašně páchlo. ,,Ugh...Todoroki, kde to jsme ? Tohle je humus." Zaklel jsem a on se na mě omluvně podíval. ,,Jsme pod žaláři, za chvíli budeme venku." ,,Smrdí to tu jak měsíc stará mrtvola." Zanadával si Bakugo a já jen kývl na souhlas. Todoroki se jen přiškrceně zasmál. ,,A kam si myslíš že se háží mrtvá těla ?" Bakugo i já jsme viditelně stuhli. U nás ostatní draky nezabíjíme. Pokud udělají něco vážného, jsou vyhnáni. Tady to ale očividně funguje jinak. Znovu jsem Bakuga chytil za ruku a povzbudivě se usmál, což očividně moc nepomohlo. ,,Todo...Cítíš vůbec Midoriyu ? Od chvíle co jsi se složil u hranic jsi nic neřekl." ,,Cítím jeho přítomnost, ale jen velmi slabě. Lépe řečeno, je to jakoby to něco blokovalo, nemůžu toho popsat. Je to ale jiné než u těch hranic. Tam to byla jakási vidina toho, čeho jsem se nejvíc obával. Došlo mi to když jsme přeletěli hranice a já znovu zachytil jeho přítomnost. Furt ale cítím bolest skrz pouto a vím, že není tak úplně v pořádku."

To co řekl půlenec se mi vůbec nelíbilo, takže jsem si začal dávat ještě větší pozor na to, na co šlapu. Ten zápach byl fakt nesnesitelný, ale po pár metrech jsme konečně došli k místu, kde se Todoroki zastavil. Byla tu naprostá tma a jediným zdrojem světla byl stále Todoroki. ,,Děje se něco ?" Zeptal se Kirishima, když se Icyhot chytil za krk. ,,Ne...jen to bolí." Hlesl a pak začal ošmatávat zeď. Nejdřív jsem nechápal proč, ale pak něco křuplo a na nás dopadlo trochu hlíny ze stropu. Raději jsme já i Kirishima rychle odskočili, protože to nevypadalo dobře. ,,Klid, jen jsem odblokoval východ." Řekl a vzlétl do vzduchu.

Až teď jsem si všiml toho poklopu, který on následně pootevřel. Čekal jsem nával světla, ale to k našemu překvapení nepřišlo. Todoroki vykoukl ven a chvíli bedlivě pozoroval okolí. ,,Nikdo tu není, pojďte." Řekl tiše, ale to už jsem bral Bakuga do náruče a i přes jeho tiché protestování jsem ho vytáhl nahoru. Objevili jsme se v nějaké tmavé místnosti, lépe řečeno jeskyni. Po stěnách se táhly kusy ledu a ze stropu vysely nehezky vypadající rampouchy. Tady jsem to nepoznával, takže jsem si byl dost nejistý. ,,Pojďte. Musíme prolézt tohle. Pak se objevíme u žalářů. Midoriya by měl být v jednom z nich, to obstará Bakugo. Já budu krýt vstup a Kiri ty pak chodby. Samozřejmě v naší dračí podobě. Rozumíme si ?" ,,Jo." ,,Bez problému."

Všichni jsme se rozeběhli za Todorokim. V hlavě jsem si nadával že jsem tu zimu tolik podcenil, protože to bylo strašný. Furt jsem si opakoval že to bude v pohodě, proběhnu pár cel, čapnu Dekua a poletíme zpátky do teplíčka... Jak já se pletl. Doběhli jsme až ke konci tulelu a stanuli jsme před obrovským komplexem. Vysoká věž s nehorázným počtem cel se tyčila do obrovské výšky a z každé strany se ozývalo bolestné kvílení, nebo řev. ,,To si děláš prdel..." Hlesl jsem a podíval jsem se na ty dva. Ti moc překvapeně nevypadali. ,,To jste mi nemohli říct, že je to sakra takhle obrovský ?!" ,,Tohle ? Heh...Tohle je část jen pro "návštěvníky" z jiných slůjí." Prohodil Todoroki a já se nervózně zadíval nahoru. Nechci teda vidět místo pro jejich draky ...

***
Lidičky, teď nedávno vyšel poslední díl sk8 t.i. (a jsem jako nejvíc zničená, nejsem připravená na to dlouhé čekání 😖) a jelikož STÁLE  tady na českém wattpedu nejsou pořádně žádné fanfikce, přemýšlím jestli už tu svou nezačít vydávat. Asi by nevycházela úplně každý den, jelikož mám zatím předepsaných jen 11 kapitol, ale tak alespoň něco by to bylo. Proto jsem se chtěla zeptat jestli je tu někdo kdo sk8 viděl a měl by o to zájem ^^