Dragon slayer part 2 (mha)✔

23.Endeavor

Kirishimu jsem neřešil. Pomalu, ale jistě jsem vnímal matku s otcem, kteří nám začali podávat jednu otázku za druhou. Týkalo se to hlavně toho jak se nám podařilo "ochočit" naše draky. To že se umí změnit na lidi a já s Dekuem jsme s nima i propojení, jsme ale vynechali. ,,Nevím co na to říct, chceme sice ještě otestovat vaše bojové schopnosti, ale myslím že každý z nás viděl že to prostě nějakým způsobem jde, což jaksi stále nechápu." Řekl nešťastně otec a matka souhlasně kývla hlavou. ,,Ráda bych se zeptala ostatních účastníků ceremoniálu co si o tom myslí..." Pronesla matka a jako první ze skupiny vyskočil Sero. Černovlasý klučina co se neustále baví s Denkim. ,,Já si myslím že je to boží ! Jako zabíjet draky by mohl každý, ale létat na nich ?! Jakože nezní to skvěle ?" ,,Myslím že je to úžasný poznatek, dračí schopnosti by se mohli úžasně využívat i v normálním životě. Vemte si kolik věcí by to mohlo usnadnit." Řekla nadšeně vysoká blondýnka, kterou znám fakt jenom díky jejímu otci, který se baví s jedním ze stráží. ,,Já si myslím že by mi to šlo lépe než lidem z tohodle měs-AU !" ,,Drž už konečně tlamu ! Taky si myslím že je to super." Řekla zrzka, která opět flákla namyšlenému blonďákovi. ,,Bylo by opravdu přínosné se s nima naučit pracovat." Řekl s úsměvem ten vysoký kluk a jediný kdo zůstal mlčet byl Yo. Což mi dost vyhovovalo, protože z jeho hlasu mám vyrážku...

Když už se ke slovu zase vrátil otec, z ničeho nic se zatáhlo. Původně jsem to ignoroval tak jako většina, ale pak někdo z publika zařval. Všichni jsme stočili pohled k nebi a ve mě to hrklo. Nezatáhlo se. Na zem, přímo na nás, začal klesat obrovský rudý drak. ,,Pryč !" Zařval jsem, ale to už nás smetla tlaková vlna jeho křídel a poslední co jsem vnímal byl pohled na Dekua a Denkiho, co se stejně jako já rozmázli na zemi. Pak jsem se o něco třískl do hlavy a s pohledem upřených do ledově modrých očí obalených plameny, se mi zatemnilo před očima.

,,Co to..." Zamumlal Tetsu, ale to už jsem ho od sebe odstrčil a změnil se do své dračí podoby. Okamžitě jsem pomocí své schopnosti vyrazil dveře a zatajil se mi dech. Přímo uprostřed celého tohodle místa stál obrovský rudý, plameny pokrytý drak, Endeavor. ,,To si děláš prdel..." Řekl vedle mě bratr, ale to už jsem slyšel dvě rány vedle sebe. Todoroki a Shinso taky nebyli nadšení že ho vidí. Shinso byl ale na rozdíl od Todorokiho jen překvapen. V Todorokim to doslova žhnulo. Pohledem jsem zavadil o bratra a ten taky nabral dračí podobu, což mě překvapilo, protože ještě před pár lety by zdrhnul. Kolem Endeavora začalo dosedat několik menších draků, kteří jsou očividně po jeho boku. Všiml jsem si Bakuga a ostatních jak leží rozmázlí na zemi a ve mě vřel vztek. Lidi panikařili a Endeavor nás, hlavně tedy Shouta propaloval pohledem. Jediné co mě na téhle situaci uklidňovalo bylo, že ještě nikdo neútočil. I když draci byli postaveni tak, aby ani nikdo nemohl utéct. Musel to mít šíleně promyšlené a podle Todorokiho výrazu to vypadá, že ani vlastní syn pořádně nevěděl co se má stát.