Bad boy (ff Harry Potter)

3. ročník

Po té strašlivé události s Ginny jsem se bála do školy jet. Ale nemohla jsem to říct babičce, měla by o mě strach. Takže jsem zase tu. V škole čar a kouzel v Bradavicích. Jako vždy mám svojí postel a věci už mám schované. Hermiona sedí na postely a čte knížku.

"Her, hned dojdu ano?" řekla jsem a odešla z pokoje. Prošla jsem obrazem buclaté dámy a objevila jsem se na schodišti. Milovala jsem jak schodiště měnilo směr a já jsem měla možnost prozkoumat všechny kouty hradu. Ale teď jsem měla zamířeno dolů na školní dvůr.

Seběhla jsem schody rychle a rychle jsem prošla i kolem bezhlavého Nicka, který si mě naštěstí nevšiml. Když jsem došla na dvůr sedla jsem si pod strom a zpod hábitu, jsem si vytáhla deník. Zvedla jsem hlavu a koukla jsem se na strom. Podle deníku mé mámi, tu poprvé dostala od táty pusu. Usmála jsem se a začala psát.

Jsem zpět... Už studuji 3.ročník. Škoda, že tu nemůže být máma s tátou. Myslíš si deníčku, že jsem na mě v nebi pyšní?....

Dál jsem se nedostala, protože vedle mě něco dopadlo. Koukla jsem se na to místo a uviděla kámen. Rozhlídla jsem se potom, kdo ten kámen hodil a uviděla Malfoye s těmi jeho poskoky. Zvedla jsem se a schovala deník zpět pod hábit.

"Jonhsonová, kde máš ty svoje kamarády?" řekl posměšně Malfoy.

"Nejsem jako ty, abych je měla pořád za zadkem" odsekla jsem. Chtěla jsem kolem nich projít a jít zpět na kolej, ale chytl mě za zápěstí a přitáhl si mě k sobě. Když jsem tak stála blízko, uvědomila jsem si, že je Malfoy na 13náct let docela vysoký.

Malfoy se mi díval do očí a já přemýšlela, jestli mi něco řekne. Ale když byl asi 5 minut ticho, tak mě to začalo rozrušovat. Všichni jeho kamarádi se na nás koukali a já jsem to už nevydržela. Vytrhla jsem se mu a co nejrychleji jsem běžela na svou kolej.

Šla jsem po chodbě, když mě najednou vzal někdo z každé strany kolem ramen. Vzhlídla jsem a uviděla Freda a Goerge.

"Ahoj" usmála jsem se na ně.

"Ahoj špunte" zašklebil se na mě Fred.

"Špunte?" zeptala jsem se na chápavě a koukla jsem se George, který byl trochu normální než Fred.

"O proti nám jsi malá, takže ti budeme říkat špunte" zakřenil se George a s Fredem si plácli. Zasmála jsem se.

"A kam jdeš?" zeptal se Fred a  už zkoumal knihu, co jsem držela v ruce. Potom se na mě koukl a nadzvedl obočí. "Neříkej, že jdeš do knihovny se učit??!!"

"Uhádli jsem... Vidím, že nějaký ten mozek máte" zašklebila jsem se. Fred s Georgem se zasmáli.

"Možná jsi špunt, ale dost nevychovaný špunt" řekl Fred. Jen jsem pokrčila rameny, protože jsem došli už před knihovnu.

"Jdete se mnou?" zeptala jsem se.

"Do knihovny?" řekli naráz "Nikdy!" a už byli pryč. Jen jsem pobaveně zakroutila hlavou a vešla dovnitř. Jako obvykle tu skoro nikdo nebyl. Šla jsem dozadu, kde jsem měla stůl s Hermionou a sedla jsem si. Otevřela jsem knížku a začala číst.

Po hodině jsem měla přečtenou, skoro celou knihu. Najednou mi někdo zakryl oči.

"Kdo jsem?" uslyšela jsem známý hlas. Usmála jsem se.

"Co tu děláš Harry?" zeptala jsem se a Harry mi odkryl oči. Sedl si vedle mě a podíval se na mě.

"Jen jsem si říkali, kde jsi" usmál se na mě.

"Aha" přikývla jsem a zavřela knihu. "Tak můžeme jít" stoupla jsem si. Harry přikývl a zvedl se taky. Vydali jsem se zpět na kolej.

"Doslech jsem se, co se stalo na dvoře s Malfoyem" začal Harry.

"Co se mělo stát?" zeptala jsem se a dívala jsem se před sebe.

"To jak jste se na sebe koukali" vysvětli Harry. Koukla jsem se na něho.

"Teď se na tebe taky koukám" usmála jsem se. Harry se zasmál. Harry se zastavil a já taky.

"Jen nechci, aby ti něco udělal Lyn" řekl.

"A co by mi měl udělat? Harry víš přece, že ho nenávidíme... Je hroznej" zasmála jsem se.

"To je" přikývl Harry.

"Budu v pořádku Harry" usmála jsem se.

"Budu ti muset věřit" usmál se na mě "Ale kdyby ti něco udělal, tak nám to řekneš, že jo?"

"Řeknu" přikývla jsem "A teď pojď Hermi s Ronem na nás čekají"

Seděli jsem u snídaně a Ronovi došli noviny.

"Obavaný vrah Sirius Black se stále hledá, po tom, co utekl z Azkabanu" četl Ron a my jsme ho všichni poslouchali.

"O něm mi říkal Hagrid na začátku roku" vzpomněl si Harry. "Prý jde po mě"

"Moje babička říkala, že byl obviněn neprávem" zastala jsem se Siriuse. Všichni se na mě koukli.

"Evelyn je to vrah" ozval se Seamus. Všichni kromě Harryho přikývli.

"Znáte ho?" zeptala jsem se. Když zakroutili hlavou, sladce jsem se usmála."Tak nesuďte" řekla jsem a zvedla jsem se. "Jdu do pokoje" prohodila jsem vlasama a vydala jsem se pryč. Cítila jsem na sobě nejen pohledy od stolu Nebelvíru, ale i Zmijozelu. Koukla jsem se tím směrem a uviděla jak se na mě díva Malfoy. Rychle jsem ucukla a spěchala z velké síně pryč.

Utíkali jsem, co nejrychlejí do hradu.

"Nemůžu uvěřit, že prašivka není krysa!" řval hystericky Ron. S Harrym jsem ho podpírali, jelikož měl něco s nohou.

"Harry Sirius je tvůj kmotr, dochází ti to?!" zeptala se Hermiona.

"Jo dochází" řekl nějak mimo Harry. Ohlídla jsem se a potom jsem se koukla na Harryhou.

"Co se stalo, jak si zmizel za Siriusem a profesorem Lupinem?" zeptala jsem se. Harry se na mě koukl a já pochopila, že o tom nechce mluvit. Hlavně teď. V půlce mostu jsem narazili na profesora Brumbála. Koukl se k lesu a já věděla, že ví co se tam stalo. Vzal si ode mně Rona a netrpělivě se na nás koukl.

"Rychle do hradu děti" přikázal nám a my jsem ho poslechli.