Bad boy (ff Harry Potter)

Story

Celou noc jsem seděla u Draca. Už mě bolelo celé tělo z té židle, ale nechtěla jsem od něho odejít. Naštěstí to po mě z žádných profesorů nechtěl. Jen málo, který věděl, co se doopravdy Dracovi stalo. Zrovna se mi zavírali oči, když jsem cítila stisk Dracovi ruky, kterou jsem celou dobu držela. Rychle jsem otevřela oči a spatřila, jak je Draco pomalu otevíra.

Když mě uviděl pousmál se.

"Byla si tu celou noc?" zašeptal chraptivě. Přikývla jsem.

"Slíbila jsem ti, že tu s tebou zůstanu." pousmála jsem se. "Mám pro někoho skočit?" stoupla jsem si, ale Dracova ruka mě nepustila.

"Ne, jen si prosím lehni vedle mě." přikývla jsem a lehla si na volné místo postele vedle Draca. Bála jsem se dělat, každý pohyb, abych mu něco neudělala. Asi tak za dvě hodiny, měla začít hodina lektvarů. Doufám, že mě profesor Snape omluví. Nakonec jsem si lehla na Dracovu hruď a on měl ruku přes moje rameno.

"Slyšela jsem, že pro tebe jede tvoje matka." zašeptala jsem. Draco se na mě koukl.

"Vážně?" zeptal se překvapeně. Přikývla jsem. "No, ale já nikam nepůjdu." usmál se a políbil mě do vlasů. "Nenechám tě tu. To jsem ti už přece slíbil."

"Ale, co když to po tobě bude chtít?" zeptala jsem se.

"Tak jí prostě řeknu pravdu. Že tě šíleně moc miluju, a že tě neopustím." Než jsem stihla odpovědět, dveře pokoje se otevřeli a dovnitř vešla žena, o které jsme právě mluvily. Nebyla tak dokonalá jako minule. Dnes byla rozcuchaná, oblečení měla pomačkané a pod očima měla tmavé kruhy. Rychle jsem slezla z postele a nervozně přešlápla na místě. Přitom mě pořád držela Dracova ruka. Když Narcisa došla k postely a všimla si mě, zatvářila se překvapeně. Potom, ale všechnu pozornost přesunula na Draca.

"Jsi vpořádku?" zeptala se a hned se přesunula blíž k němu. Vzala ho za druhou ruku a pohladila ho po tváři.

"Jo mami jsem." řekl Draco a jeho hlas už skoro zněl jako jeho. Odkašlal si. "Co tu vlastně děláš?" zeptal se.

"Přijela jsem pro tebe." vysvětlila. "Hned zbalíme věci, a sem se už nevrátíš."

"Mami já, ale nikam nechci." řekl Draco a posadil se. Koukl se na mě a já sklopila pohled a dívala se na naše ruce. "Nemůžu tu Evelyn jen tak nechat." Narcisa si povzdychla.

"Hned jak jsem vás spolu viděla, jsem věděla, že vy dva k sobě něco cítite. Ale že to budě tak vážné?" posadila se na židly u postele. "Evelyn řekl ti Draco vše o tvých rodičích?" zeptala se mě. Rychle jsem se na ní koukla a zavrtěla hlavou. Ukázala na druhou židly. "Posaď se, musíš vědět pravdu."

Před 15ti lety: (bude to z pohledu třetí osoby. Prostě to vypráví Dracova matka)

Malé Evelyn byl už rok. Rodiče z ní byli šťastní. Už od narození byla úchvatné dítě, a vše na co šáhla svýma malýma ručičkama jí šlo. Ale čím víc, se blížil den D, tím větší měli strach. Bylo to zrovna před štědrým dnem, kdy museli jet udělat tu věc. Evelyna matka Katharina, uronila při rozloučení mnoho slz, ale věděla, že to musí udělat pro všechny.

Pohladila svojí malou dcerušku po vláskách a věnovala jí pusu na čelo. Věděla, že tento okamžik může být poslední, kdy jí vidí. Potom rychle nastoupila, do auta, protože kdyby tam zůstala ještě chvíli tak si to rozmyslí.

Naopak otec Evelyn Marcus se zastavil u své matky, která Evelyn měla v náruči. Vzal si jí a koukl se na ní.

"Evelyn jestli se s tvojí maminkou nevrátíme, tak musíš vědět, že dokážeš velké věci." malá Evelyn se na něho nechápavě koukala. Její malá hlavička to ještě nechápala. Kam to jde maminka a tatínek? Říkala si. "Máme tě rádi a vždy budeme." stejně jako Katharina políbil Evelyn na čelíčko a předal jí své matce. "Postarej se o ní." zašeptal a už i taky on cítil slzy v očích. Jeho matka přikývla.

"Slibuji." zašeptala a malou Evelyn si k sobě ještě přitiskla. Potom nasedl i Marcus do auta. A to bylo naposledy, co Evelyn viděla své rodiče.

-----------------------------------------------------------------------------------

Měli namířeno k Potterovim, kteří měli syna Harryho. Byl stejně starý jako jejich malá Evelyn. Dokonce se narodila ve stejný den. Právě proto nikdo nevěděl o jaké dítě se v té chvíli jedná, ale všechny věci vedli k Harrymu.

Hned jak zastavili před jejich domem, cítili černou magii. Katharina vzala svého muže za ruku. A on jí pro případ nouze políbil. Nikdo nemohl vědět, jestli je to naposledy. Potom vešli do domu. Viděli ležet mrtvolné tělo Jamese Pottera. Nejlepšího kamaráda Marcuse. Hned se k němu chtěl rozběhnout, ale jeho žena ho zastavila.

"Nemáme moc času. Musíme najít Lily." připomněla. Marcus přikývl a pomalu prošli kolem jeho těla a vyšli po schodech nahoru. Slyšeli dětský pláč, který musel patřit Harrymu. Došli do dětského pokoje, kde viděli ležet oslabeného Voldemorta, který ale nebyl pořád mrtev.Lily ležela bezvládně u postýlky.

Voldemort si jich hned všiml.

"Jdete mě porazit!?!" vymál se jim. "Všichni víme, že nemáte šanci!" zasmál se a postavil se. "Avada Kedavra" vykřikl. Ale Marcus byl stejně rychlí. Použil stejné kouzo a mezitím, co ti dva snažili porazit toho druhé, rozběhla se Katharina k postýlce. Zvedla Harryho a vyběhla z postele. Voldemort si jí, ale všiml. Nemohl dopustit, aby ho odnesla. Už po prvním pokuse se něco pokazilo a on ho musel zabít.

Byl ještě víc naštvaný než předtím. A protože měl větší sílu Marcuse bez problémů porazil. Katharina to hned poznala a na okamžik se zastavila. To byla, ale chyba. Stála zrovna pod schody, když se Voldemort objevil na schodech.

"Dej mi to dítě a možná tě pustím za tvou dcerou,která se narodila ve stejný den!" Katharina se nadechla. Snažila se ututlat, že se Evelyn narodila ve stejný den jako Harry. Dokonce změnila její datum o jeden den. Otočila se a vyřkla kouzlo: Avada Kedavra. Voldemort byl ale rychlí a použil to stejné. Katharina byla slabá a zlomená ze smrti jejího manžela. Ale Harryho přítomnost v její naruči jí dodávala sílu. Pozpátku došla až před dům. Voldemort jí následoval a vůbec mu navadilo, že je může někdo vidět. Katharina věděla, co dělá. Položila Harryho do bezpečného keře. Voldemort, stál přímo ve dveřích.

Katharina vykřikla a dala do toho všechnu zlost a sílu. Teď byla stejně silná jako on a to se hůlkám nelíbilo. Oba je to odhodila. Voldemorta dovnitř, do domu, který následně vybuchl. A Katharinu na ulici, kde pod kouzlem Avada Kedavra, zemřela. Harry mezitím plakal. Byl v bezpečí. Stejně tak jako malá Evelyn.

Dívala jsem se na Narcisu a nemohla uvěřit tomu, co jsem slyšela. Celý život mi lhali o dni mého narození. Zachránili Harryho, ale sami umřeli.

Ten příběh o těch rodičích je divný, to přiznávám. Ale doufám, že vás to neodratí od čtení :))